Vyberte stránku

Kam by se na dnešní hosty pan spisovatel Hrabal!!!

od | Čvn 23, 2019 | Příběhy

 

 
 

Jako může za to ten hic nebo co doprdele? Zmrdi jsou zmrdi a v hicu jsou ještě větší zmrdi. U nás v hotelu máme tři patra. Není to žádná ultra vzdálenost – každý patro šestnáct schodů. Výtah luxusní a rychlej. Měli jsme v jednom sále výstavu našich umělců a jejich matlanin a šéfka mě a mýho kolegy požádala, abychom uklidili stojany na obrazy dolů do sklepa. Jsou docela těžký z masívu a bylo jich asi třicet. Zjistili jsme, že se po desíti vejdou do výtahu, takže nám to ušetřilo půl hoďky práce a eliminovalo to možnost podření zdí po cestě do sklepa. Všechny malířské kurzy po výstavě odjely a na hotelu zůstalo asi šest lidí. Pohoda. Nakládám druhou várku do výtahu a začal mi tam u toho stepovat jeden host. Co host – piča to byla. Tyhle typy naprosto nenávidím a že jich v Rakousku je. Čuráček podle ksichtu a vrásek něco mezi pětačtyřiceti a pětapadesáti – co chce vypadat na pětadvacet. Dozadu ulízaný zbytky vlasů. Zeškvařenej ze solárka. Italský botičky se špičkou a kalhoty velikosti osmiletýho kluka. Bílá košile se zvedlým límcem a na krku korále, který jsme kupovali od čmoudů v devadesátkách v Bibione. Já bych si toho mamrda nevšiml ale praskl mě přes rypák vylitej kanystr kolínské. Trvalo nám ještě tak dobře patnáct minut, než jsme zbytek stojanů odvezli do suterénu. Pan Pračurák celou dobu nervózně postával a v momentě kdy se uvolnil výtah, tak zařval “No konečně!!!” Nastoupil a zmáčkl si první patro. Zavazadla neměl. Vyjít do prvního patra trvá i mě dvanáct vteřin. Stál tam patnáct minut. Čurák jeden slizkej,vyšukanec……

Hoteloví hosté. To je někdy tak neskutečná banda zmrdů, že nad tím zůstává rozum stát. Zaplatím a tak se starejte kurva!!! Mám tři ručníky – zašpiním tři. Mám jich dvacet – zašpiním dvacet. Je tam pět rolí hajzlpapíru – načnu všech pět. Nádržka s mýdlem – co nespotřebuji vycákám na zem. Odpadkový koš není potřeba – vše se háže na zem. Prdel se vytírá zásadně do ručníku. Ručníky trochu schopný kradu. Vynalézavější zmrdi rozladí televizi a nastaví menu arabsky. Tužkový baterky se už nekradou. Může mi někdo vysvětlit proč host, kterej je hezky oblečen a přijede v nový audině, nalije do ovladače vteřinový lepidlo???? Vychlastá sedmičku vína z minibaru a doplní vodou??? Doma si piča myje smradlavýho kokota obden v lavoru a teďka nechá tři hodiny puštěnou sprchu, než se uráčí tam vstoupit??? A ve finále si stěžuje na málo vzdušný pokoj a že mu tam tři hodiny denně svítilo prudce slunce, když chtěl zrovna spát…..

Zmrdi tohle dělají protože můžou a je to prostě zahrnutý v ceně. Jako štamgast, kterej nikdy nesladí kafe, si vždycky ty dva cukry strčí do kapsy, tak Zmrd posere koberec, protože dal dva a půl za noc. Na snídani sežere nesmyslný kombinace, co mu buffet nabízí a pak je ještě schopnej si stěžovat na špatnej výběr, přičemž doma žere starou housku a čínskou polivku Piča jedna. Jenže ten pocit je nadevše říct pinglovi tu posvátnou Vašutovu větu “Můj kuchař dává do zaječí paštiky mandle!!!” To víš že jo ty pičo jedna. Pár takovejch zmrdů uvízlo v časový smyčce a těm se říká “Jubileumhosté” . To jsou pacoši, kteří jezdí deset a více let na jeden flek dvakrát či vícekrát v roce. To je teprve paráda…..

Tady se ukazuje že Hostozmrdotyp “Štamgast” je horší než Tlačenka z Pákistánu. Tihle kokoti si naprosto neuvědomují, že je třeba každej rok jinej personál. Třeba i jiný vedení. Jiný jídla. Jiný ceny. “Né pičo já chci to jídlo, který mi tu v devadesátýmšestým uvařil Norbert jen pro mě a přes to nejede vlak.” Jenže ty čuráku, Norbert tu nepracuje už patnáct let a krom toho je pět let už mrtvej. Tady máte náš aktuální jídelní lístek. “Ne!!! To já žrát nebudu!!! Já chci to co jsem tu měl před patnácti lety.!!!” Já bych Vám toho Zmrda přál zažít na vlastní kůži.  To se nedá ani popsat. Nerad chodím k hostům něco vysvětlovat osobně, ale tady jsem šel dobrovolně. Pokud máte před sebou takovou píču, tak si říkáte, že by to zas nemohl bejt takovej problém ho zabít. A to je jediná myšlenka, která se mi vkrádá na mysl, když mám piči vysvětlovat, že není možný udělat tohle či tohle jídlo. Nemám na něj ani suroviny…..Tenhle recept neznám….Nevím jak to dělal někdo před dvaceti lety….A tohle a tohle se už pěknou řádku let nevyrábí…..

Na co se vlastně píšou ty meníčka a jídeláky. Uvaříme menu, poskládáme to tak aby byli všichni spokojení a vyladíme podle nejlepšího vědomí a svědomí. A sedne si do restaurace naprostá vymrdaná ignorantská vyšukaná vyjebaná zkurvená mrdka. A nic jí není dobrý. Ta ryba je na másle – ne na oleji. Brambory s cibulkou – ne bez cibule. Polívka s pažitkou – ne bez pažitky. Bulgur s majoránkou – ne bez majoránky. Polenta se sušenejma rajčatama – ne bez rajčat. Dám si grilovanou zeleninu – nežeru cukety nežeru lilek nežeru papriku.  Atd atd atd….

Kdybych to nezažil na vlastí kůži tak mě to ani nenapadne. Sedne si piča vymaštěná na zahrádku a má polopenzi. Polívečka dneska “Žlutá krémová papriková polívčička s krutonama z bílýho chleba a pusinka šlehačky a čerstvá nasekaná petrželka.”  Mrdka si objedná jen poloviční polívčičku páč k tomu nemá důvěru že?! Z kuchyně na terasu je to dobrejch šedesát metrů – máme velkou restauraci a přes ní je to štreka. Jako chápu “neplýtvající” komplex zmrdů, kteří věří tomu, že když si dají v meníčku poloviční polívečku, tak kuchťa okamžitě druhou půlku zabalí a posílá na UNICEF pičo do Afriky pro bubáky na sváču. Půlku polívky šlukla mrdka jak cikán hodinky a zachtělo se jí druhý půlky. V tom momentě už runner hlásí že stůl číslo bla bla jede dále. Při narvaný zahrádce to valí cak cak. Všecko přerušuje nasranej číšník, že počkat s hlavním, že se Paní Piča rozhodla spapat i tu druhou půlku. Osazenstvo stolu počká na kundu vyjebanou než dosrká druhou půlečku. Ohřátí pět minut – výdej a než se docinkáš na runnera, kterej běhá zmatenej na narvanou terasu jako když Maláčová s Schillerovou hledají miliardy, tak uběhne nějaká doba. Číšník donese druhou půlečku a mrdka zajebaná zjistí před svými známými, že má vlastně laktose intolerance. Takže díky moc ale bez šlehačky bez krutonů. Ale vždyť si tu první půlku sežrala normálně ty kurvo!!!??

Takže se to martýrium opakovalo do třetice. A víte co následovalo pak? Řekla že tu polívku už nechce protože to trvalo moc dlouho……

Už vím proč je v kuchyni všechno v nerezu a vykachlíkováno do stropu. Mnohem líp se to umejvá a ta žlutá polívka z tý stěny šla dobře dolů. Střepy se zametly a my v kuchyni byli rádi, že nás náš kolega nezabil. Když se vracel potřetí ze zahrádky s polívkou v ruce, měl výraz Paní Učitelky z Obecný školy po Rosenheimově zvolání: “ Povidám, chci do Vršovic!!!” —”Já jsem host já platím a já rozhoduji a kolem mě se teď točí celý svět. A čím bizarnější požadavky budu mít a čím víc budu prudit obsluhu, tím větší budu požívat vážnosti u svých koupených pseudokamarádů.”— A ta piča přátelé tu byla na kurzu osobnostního rozvoje. Co je tam učí? Všechno co si přejí, když za to zaplatí. HostJeZmrd.cz……..

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Žádnej stres jo??? Ten borec je naprostej machr!!!

Žádnej stres jo??? Ten borec je naprostej machr!!!

   Já velice obdivuji lidi, kteří se starají o druhé. Pomáhají těm pomalejším, se zdravotním postižením, mentálním nebo já nevím ještě jaký jsou ty škatulky. Obdiv, nic než obdiv si zaslouží. Jejich trpělivost a láska k bližnímu svému je žene asi kupředu, protože...

číst více
Sorry jako, tohle já nežeru!!!

Sorry jako, tohle já nežeru!!!

   Já to nežeru…..Tohle to já nežeru….Tam je tohle? Tak to já nežeru….Fůj tam je tohle jo???Tak to já nežeru…..Pepo!!??? Jestli mi ho dáš do huby tak ti do smrti nedám pusu….hele tohle mrklo-mrklo to a ty brambory se taky hejbaj hele...ona už to začíná žrát...ježiš to...

číst více
Proč???

Proč???

   Proč?????? Proč?????? Proč??????   Proč vždycky chleba spadne na namazanou stranu?  Proč je největší kšeft, když jsem po fetu?  Proč chodí největší piče na mou směnu?   Kurva proč???   Proč nejvíc jde, čeho mám nejmíň?? Proč když ráno nachystám dvě flašky...

číst více
Share This