Vyberte stránku

Kdo rozhoduje o příjemném vniku a kvalitě podniku??

od | Pro 23, 2018 | Příběhy

Pokojské, služebné, housekeeping, hausfrauen, hausdamen, uklízečky, nebo jak s oblibou říkám – „Kosmetičky podlahových krytin” . Zatraceně těžkej džob, ale o to víc důležitej. Většinou chodí úplně první do práce a mají dárečky od hostů z první ruky na stříbrným podnosu, nebo spíš na bílý sanitární keramice. Obdivuji jejich žaludek a koule na to se s tím vypořádat. Mraky zmrdů razí heslo -„Zaplatil jsem, tak si přece můžu dělat, co chci a po mě potopa!” Takže k Vánocům všem těhle holkám, který nejsou vidět, věnuji tento článek ať to pofouká trochu ty prožraný ruce od sava, vypálený nosní dutiny a spoustu atopickejch ekzémů a jinejch kokotin…..

Předně bych rád vyjebanejm šetřílkům vzkázal, kteří si mysleli jak skvěle ušetří tím, že nebudou mít uklízečku, tak ať jdou do prdele. Na to koule mají, ale zdražit pivo o korunu, aby na tu paní měli, to ne. To se bojíme že? On by mohl Franta s Karlem nadávat. Tak se ve spoustě podniků vymyslelo, že si to personál bude uklízet sám. No a výsledek se brzy dostavil. Stoletá špína ala co je mokrý to je čistý a smrad přebijeme ještě větším smradem. Oceán příchuť hašlerek do mušle je světová. Jasně, každej to totiž ojebe, jak kafku v pokru. A celej personál nezná větší rozkoš, než po směně jít uklízet poblitý hajzle. Ale hlavně nezapomenout na dveře hodit muří nohu na papír, kdo že to měl dneska na starosti. Všem pičím, co ještě tohle praktikují – palec dolů….

Popisovat do detailu, co nám zmrdi nechávají za pozdravy na sociálkách by bylo matlání hoven. Spíš sestavení záchodů musí být opravdu kvalitní práce. I takový desetidekový držák na toaletní papír doporučuji přidělat na chemickou kotvu. Co lze ukrást – bude ukradeno. Co lze zničit – bude zničeno. Vykachličkovat? – do stropu. Normy do metr šedesáti – na hovno. Kanál? Co největší!!! Spád? Dvojnásobný!!! Průtokáč? Neexistuje. Boiler deset metrů jinde. Výzdoba ano, ale nad sto kilo. A nic, co se vejde do hajzlu. Zrcadlo? – cenťák tlustý a v litinovým rámu pod proudem. Odpadkový koš ze železobetonu. No snad ještě šmirgl papír v ruličce pověšenej na řetězu…

Jdeme na plac. Hezká dlažba, PVC nebo dřevo, je celkem fuk, co na tý podlaze je. Hlavně, že jsou všude podprdelníky. To je strašná píčovina. Tak buď mám v restauraci polstrovaný židle a v sekci na meníčka, čili v pivnici mám dřevo. Dělníci přijdou na oběd a místo pozdravu huláká pinda, ať si veme podprdelník. Jenže oni celej den stojí na nohách a to poslední, co mají špinavý, tak je prdel. Spocení, smradlaví si sednou na kus koberca a ten saje… úplně se těším, až si na to sednu. Tady je vidět jak se sere na uklízečky. Největší bordel, kterým utrpí podnik je přece z jejich bot. A pokud máme v hospůdce supr designový židle, který neumožňují dát večer hospodu jak se říká “na ježka” tak má paní uklízečka o zábavu postaráno. Takže kdyby u vchodu byla krabice s jednorázovejma návlekama na boty, tak se s tím udělá víc hitparády, než s nějakejma vyjebanejma podprdelníkama. Já vím, že by to vypadalo jak na Poliklinice, ale každej soudnej dělňas se zajebanejma botama by si to mohl vzít. A neškýrovat šutrama v podrážkách podlahu. Existuje taky supr automatickej čistič bot. Jo šlo by to, minimálně do tý doby, než zmizne ta krabice s těma návlekama a i ten čistič. Jo já vim, že už to smrdí přezůvkárnou, ale podprdelníkama se nic nevyřeší. V zimě to pod stolama vypadá hrozně a holky to odnášej. A vypadá to hrůzně, no když je zima, tak se těma nohama o to víc šoupe že??…

To nejlepší na konec – pokoje. Hotelová chodba to jest jízda alegorických vozů. Polorozpadlej vozejk se stokrát vyvařeným mopem a nalomenou tyčkou následuje třicet let starej žlutej Karcher vysavač. Obaly od značkovejch prostředků, kde je nalitá polská zředěná náhražka. Nejlevnější pytlíky do koše, kterejch se devadesát procent protrhne jen při pokusu nasazení na odpadkáč. Rukavice dobrý – ty jsou vlastní. Nejlevnější hajzlpapír na trhu včetně mýdla v kanystru do pumpiček. A s tímhle vybavením to přece musí bejt “špigl nigl” ty cimry né? Čím lepší hotel, tím lepší hosti. Mrdky si nechají třikrát přesát pokoj, popřípadě vyměnit, protože je tam o dva stupně chladněji než bylo v letáku. Málo měkké ručníky, mýdlo nevonělo. Dlouhá čekací doba na teplou vodu. Ventilačkou prolétla moucha – celej pokoj uklidit!!! Prach na dvoumetrové skříni nahoře vzadu. Píča přijede, vytáhne z kufru štafle a kontroluje úklid ve dvou metrech. Nadměrný hluk. Že by z kuchyně lítaly kurvy-piče???? To nééééé!!! No a u takovýhle hostů, co mají nejvíc remcání, to dopadá následnovně. Všechno posraný, všude bláto. Dokonce nasráno u postele. Absolutní bordel. Ponožky, spodní prádlo. Zbytky jídla za matracema, to stihnou za dva dny třeba.

Když chytnou druhou mízu zbohatlické paničky, tak všechno co má tvar falusu – umejt. Je tam dost často krev, tak se to dobře pozná. Dýžko pro pokojskou? Na stolku? Jo, maximálně obal od šprcek a lubrikantů. Ranění pešci v koši a ohryzek. Nacákáno kam až oko dohlédne a UV lampička je potřeba. Prdelku vytíráme zásadně ručníkem. Cedulka “Nerušit” je tu na místě. Takže jestli si někdo myslí, že pokojská je vlastně takový káčátko v podobě Jennifer Lopez a “Maid” je jen zábavná pornokategorie na netu, tak se plete. Ano, sem tam se narazí na nahýho strejdy se stojícím kokotem, či na nějakou mrdanici. Takže holky!! ŠUP do práce. Míň takovejch zážitků, hezký vánoce a bohatýho jéžiška. Do novýho roku novej mop a vysavač Vám přeje HostJeZmrd….

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Úsměv v důlku – předkrmu půlku

      Tak tatarák na dva talíře dneska asi desetkrát no. Čtyřikrát jako že dopapat ještě druhou půlku. Třikrát dopéct pečivko k tý půlce. Jako mě to nezdržuje. Číšníci řvali a nadávali do zmrdů. Já už ne. Sebrali mi zbraně. Aby nadával celej kolektiv je na pičku....

číst více
Share This