Vyberte stránku

Lesk a bída českýho streetfoodu

od | Bře 17, 2019 | Příběhy

 

 
 

Každej z nás si jednou, či vícekrát dal nějakou dobrůtku někde u stánku nebo na nádraží. Zahnat hladeček a nebo prostě jen tak, že jsme to uviděli a měli na to chuť. V devadesátkách nás navštívily americký šmakulády typu Mekáče a Káefcéčka. Bylo jich hrstka. Praha Brno a dál nic. To, co v Améérice žrala spodina, tak se u nás v domovině stalo znakem vrchních. Neuvěřitelný je, jak jsme skvělej párek v rohlíku, vyměnili za deset deka mletý sračky ve sladký bulce. To KFC na tom bylo mnohem líp. Smažený kuře v trochu jiný strouhance a pálivý prostě tak akorát. Všichni debilové, kteří neúnavně sdílí fotečky s různejma druhama chilli papriček, ať už v mleté či syrové podobě, si honí EGOkokůtky nad obsahem kapsaicinu a já nevím čeho ještě, by si měli z Hot Wings vzít příklad. Patřím k těm, kterým stačí KFC dvakrát do roka, ale ta pálivost je tam dokonalá. Což se u našich internetových chillifetišistů říct nedá. Je snadný koupit chilli silný jak noha od kulečníku a pak s tím domrdat všem žrádlo a vlastně celej večer. Kochat se nad jejich rudejma, potem politejma ksichtama, dovede každej debil. No a když někomu z toho fakt hrozí infarkt, tak nevolat záchranku!!! Fotku a na fejs s tím ne? To jen tak na úvod pro chilličuráky….

 Páreček v rohlíčku, smaženka – chlebík ve vajíčku s okurečkou, cibulkou, plnotuk hořčice. Langoš, po kterým žlučník zaplesá jak Okamura nad Stošedesátosmičkou. Jojo, to byly časy. Bramboráček mastnej jak MeToo kampaň. Lidičky to byly a někde ještě možná jsou poklady československýho streetfoodu. Jak šel čas, tak nám tyhle dobroty začala vytěsňovat pizza a podobný buchty se salámem ala Czech Made. Když se po revoluci vrátila první rodinka z Řecka, tak Gyrosu bylo po republice kam až očičko dohlédlo. Německo, Rakousko nám ukázalo jak může dobře chutnat sekaná v bulce. Tzv. Leberkás in Semmel. No a ve finále se k nám dostalo PŘIROZENOU migrací další skvělý jídlo a to Kebab. To, že se všechny importované streetfoodové speciality počeštily a to někdy dost radikálně, je bohužel přirozený jev. Vietnamská kuchyně je toho důkazem. Škoda, že fakt dobrou asijskou kuchyni dostane člověk v místech, který spočítá na prstech dvou ručiček. Viz Sapa tržnice apod….

 Jasně že jsem rasista a xenofob. Jsem Čech. Já rozděluji lidi na to, jestli umí a nebo neumí. Mám přátele z deseti různejch zemí, šikmooký, černý, polomáčený. A ze všema je to naprosto na pohodu. Protože to nejsou lemplové. Za šest let v Chorvatsku vím, že sedmdesát procent jsou naprostí lempli. Italů půlka. Jako maj to v genech. To není nic špatnýho. Jih prostě. No a co teďka Arabáči. To je ještě horší. Koule bude vždycky koule, nikdy krychle. A suďte mě. Taky vím, že jedna z nejdůležitějších věcí, kterou můžou tuhle zemi obohatit, je gastronomie. A v tom jsou hodně dobří. Ale musí chtít ty vole. Je mi u prdele, když bude bydlet vedle ve vchodě muslimská rodina. Každej víkend budu u nich na večeři. Bez debat. Protože mám každou story, co píšu, vypointovanou úplně do extréma, tak Vám v posledním odstavečku popíšu, co mě tak mrdá v palici, když se sem do Čech, někdo nastěhuje a myslí si, že nám stačí papat streetfoodový žrádlo, který má jedinou přidanou hodnotu, že Vám to dělá Bubák….

 Na telce Stream jeden sympatickej pokérovanej týpek dělá, nebo dělal pořad, kde jezdí po republice na streetfoodový ochutnávky hambáčů, asijskejch věcí, gyrosů apod. Super. Praha, Brno, možná Olomóc. Zajímavý věci a tekly mě sliny, jak z pipiny chlupatý aktivistky, po dotacích pro neziskovku. Já měl teďka dva měsíce volno a taky jsem zkusil jeden fastfood. Nebudu uvádět město. To si každej domyslí. Jsem z Vysočiny, to stačí. Stejně mě setnou hlavu. Aspoň to bude důkaz , že mám pravdu…

 Nedělička odpoledne, jedu si s kámošem vyhodit “z kopejtka”. V deset večer, přepadl mě mistr Hlad. Kolega hlásí, že v městečku nový “Kebab” podnik se nachází. Přesněji řečeno “Kurdský Kebab”. Juchúúú – jedem woe!!!  Maj do půl noci. Tak tam v deset večer dorazíme. Tři stoly celkem a u jednoho arabština, zbytek prázdnej. Čerstvě vytřeno a pohled přistěhovalce hovořil za vše. “Co tady, Vy zmrdi děláte?” Po deseti vteřinách, se zeptal, jestli máme vybráno. No jak bysme mohli, náš tmavý příteli, když máte nad pultem ceduli jak na letišti Heathrow, kebab x, xl, xxl, v bulce, v bulce větší, v placce, s hranolkama, s hranolkama většíma, bez placky, v arabský placce, v arabský placce xl, durum, durum x, durum xl, durum extra maso, s nudlema, bez nudlí, hranolky, tatarka a dalších deset možností jak totálně zničit prodávájícího. Všecko pod číslama. Ano přátelé – hranolky. Smradlavá fritéza s vyjetým olejem, kdyby si děcko chtělo dát pommes frittés v kebabárně!!!!  Objednávku jsme řekli klasicky, do toho došli dva zhulení týpci a objednali si pod číslama. Ten borec pětkrát odběhl před pult aby se mrknul na tu tabuli, co kdo vlastně chce. Čtyři objednávky a byl naprosto v hajzlu. Dvě placky mrsknul do koše. Prodávají jeden produkt na třicet způsobů. Katastrofa….

 V té chvíli, ho přišla navštívit rodinka, pěkně zahalená až po hlavu. Tak se věnoval jim. Takže v té chvíli tam bylo patnáct přistěhovalců a jeden makal. Dost bídně. A víte, co je nejhorší? Že to mletý maso na kebab v těch sršních hnízdech mají od Bidfoodu, Bidwestu – nevim jak se to dnes jmenuje. Placky na durum jakbysmet vyndával z pytlíku – nic míň než pšeničná chlazená tortilla od stejný firmy. Nečekal, že mu večer dojde ještě někdo na žrádlo, takže to maso bylo již hodinu ořezaný a strčený v chafingu pěkně na teplíčku. Hnus nad hnus. Zelíčko s mrkví do toho. To je asi jediný v pohodě. Takže, kdyby ti lemplové vytáhli hlavy z prdele a začli to dělat tak, jak je v jejich domovině zvykem. Chystat si maso sami. A k tomu jen jeden druh arabskýho pečiva, kterej tam bude dělat manželka místo lítání po nákupech. Jen jeden druh jídla. Jeden jedinej. A budou milionáři. Jsou to lemplové na entou. Běžte do piči. A další věc. Chce to mít to otevřený od sedmi večer do čtyř do rána. Hlavně víkendy. Ožralí lidi za teplý jídlo v noci dají majlant. Né, že pan Piča v jedenáct zabouchne a všichni pak jezdí kupovat voschlý bagety na benzinku že? Moje nervy, My mimopražští se chceme taky dobře nažrat no ni??? A k tomu Kebabu made in Bidfood nepotřebuju žádnýho prodávajícího Bubáka. Takže mojí milí přistěhovalci, pokud napíšete na výlohu název Vašeho národního pokrmu, tak ať to stojí za to Vy kundy!!! Nejsem debil, abych napsal kde to bylo. Bylo to v Třebíči. Tak zas příště HostJeZmrd…….

 

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Čtěte – nebudu tady věčně!!

      Zdarec mutanti. Tak jsem zjistil minulé téden, že se Vám to nějak líbí ty moje nasraný hejty. To je v klidu, já su totiž nasrané permanentně. Vždycky mám strach abych se držel gastra, v tom jsem si jistej. Někdy se mi chce trochen zabřednout do politiky, ačkoliv...

číst více

HostJeZ..d´s Hateful Heart

      Zase nám dneska na restauraci kojila jedna emancipovaná “Batika chlupy korále” matka. Kozy vytahaný jak uši prímusa třídy. Takový ty bradavky jak klubáky talíře. Podprdu na leteckým dnu nesehnala. Prcek mlaskal vo tom žádná a když to vidíš, tak se ti už nechce...

číst více

Co pinglové nesnáší – reakce

      Jéje. Tak jsem před pár dny v kuchyni natočil krátký video s maxi zvonečkem na číšníky. Za tři hodinky na to mrklo přes sedm tisíc lidí a byl jsem moc rád, že jeden z největších a nejlepších gastro hráčů na našem internetovým bahně a sice GastroJobs.cz si to...

číst více
Share This