Vyberte stránku

„Máte vybráno? Tak já přijdu za chvíli“

od | Říj 7, 2018 | Příběhy

Naše generace je postavená na větičce – “Vyber si!!!” Vyber si prostě, máš na výběr a máš hlavně ze všeho výběr!!! Když budu parafrázovat Trainspotting – Vyber si život, vyber si budoucnost, vyber si zasraně velkou televizi…. Dnešní článek bych chtěl věnovat výběru. Výběr je hroznej nástroj dnešní doby. Kecy typu jakou telku si mám kúpiť, když jsou všecky stejný necháme na jiný tečkacézet. My se podíváme zase na to naše úžasné gastroodvětví, páč HostJeZmrd je jen jeden a tady nemáte na výběr lidi…..

V našem oboru jsme aspoň v něčem trošku napřed. Když nás v devadesátých letech zachvátila západní vichřice a my jsme si na jídelních lístkách vytvořili novou Kosmovu kroniku o sedmdesáti různých minutkách na jedno brdo, byli jsme světoví. A hosté měli na výběr. Stupidity na kartě měnily název často jen kvůli jediné ingredienci. Strašná doba, my jako národ směsařů, jsme se v tom vyžívali zbůsobem, že když se do Katovýho šlehu dalo Apetito, byl to “Pozdrav ze Želetavy”. A hlavně pozdrav kuchaři, kterej byl naprosto štěstím bez sebe, když na čtyřhořákovým sporáku šmudlil osm pánviček s naprosto identickejma žrádlama, jen kvůli tomu, že měla každá jednu jinou finální přísadu. Všichni známe, že? Čuráci, každej si dá něco jinýho. Ale, tady jsme si za to trošku mohli sami. To nesla doba. Museli jsme hostům dát na výběr….

Tahle móda naštěstí opadla jako sláva Evy a Vaška a i za přispění Zdendy Pohlreicha se začlo vařit méně druhů pokrmů, zato v mnohem lepší kvalitě. Úžasnej počin. Žádný vymrdaný jídelní lístky o deseti stranách jak Mladá Fronta. A hlavně se objevil naprosto úžasnej fenomén. Napsat na kartu jídlo rovnou i s přílohou. Nenechat hosta váhat. Jo, medailonky z panenky. S čím si to mám dát? Vaječná Rejžička? Šunková rejžička? Hrášková rejžička? Kari rejžička? Zeleninová rejžička? A nebo jen samotná rejžička? Šťouchanej brambůrek? S cibulkou? S cibulkou a slaninkou? Nebo jen slaninkou? Opečenej brambůrek? S kmínem? S kmínem a česnečkem? Gratinovanej brambůrek? Se smetánkou? Se sýrečkem, ale bez smetánky? Pečenej brambůrek? Se šlupkou? Ameriky? S česnekem? S kečupem a česnekem? S kečupem, česnekem a nastrouhaným eidamem? Zeleninka s másilkem? V mikru dělaná Císařská směs s wegetou? Brokolička? Mrkvička? Květáček? Já si z Vás nedělám kozy, tohle jsou přílohy, co jsem osobně zažil. A tohle hosté ještě dokázali kombinovat. Psycho…..

No a to nám už naštěstí vymizelo z hospůdek a restaurací. Teďka stojíme jako čůráci v marketech před padesáti druhama jogurtů. Jeden má o dvě procenta tuku navíc, ale za to má lepší chuť. Druhej má o tři procenta víc ovocné složky. Třetí je smetanovější. Jeden řídčejší, další hustější. Ten stojí za hovno, ale za to je v hezký skleničce. Ten má živou kulturu. Ten má bifidus vymrdális. Ten stojí za hovno, když ale ta reklama je tak supr. A tady ten když si koupím, tak můžu vyhrát domácí kino. Z toho mi je na blití. Z výběru. Ať je výběr, ale rozumnej. Vždyť přece ty firmy dělaj ty jogurty stejně jako my ty přílohy. to by se člověk posral. Výběr musí být, ale tak nějak v mezích….

Tenhle článek jsem napsal poté, co jsem předevčírem přišel ráno do práce a jako vždy si jdu udělat kávičku do mašiny na našem snídaňovým bufettu. Většinou si dávám filtrovanou s mlíčkem, ale tentokrát jsem si řekl, že si dám cappuccino. Trvá to minutku, než ti to automat vybleje a mezitím jsem pozoroval bábu, jak s dezertním talířkem, kde měla jedno kolečko salátovýho okurku, obchází snídaňový bufett. Šly z ní jen citoslovce – tssss…. pffffffff…..tssss….pfffffff……a jedna věta. “Dieses Auswahl ist Katastrofe” – tenhle výběr je katastrofální… Ano měla pravdu. Máme na bufetu strašnej výběr. Dvacet druhů pečiva včetně bezlepkovýho. Vejce na tvrdo, na měkko, míchaný, volská oka, hemenexy, bekenexy, slanina opražená,domácí pomazánky, játrový paštiky, weganský paštiky, pět druhů musli, čerstvý ovoce, mašinu na čerstvou pomerančovou šťávu, pět druhů džusů, pět druhů kafíček, dvacet druhů čajů, mlíko, nízkotučný mlíko, acidofilní mlíko, sojový mlíko, kokosový mlíko, pět druhů jogurtů, olivy, plněný papriky, čerstvou zeleninu, deset druhů sýrů, deset druhů salámů a šunek a to jsem určitě na dvacet věcí zapoměl. Mě by zajímalo, co ta piča zaprcaná žere doma? Plesnivý rohlíky a hořticu v kemílku kunda jedna. A takovejch čubek tam obchází dokola jak finanční poradci baráky.  To máš chuť tu kurvu zabít. Pomale a nebo rychle, dát ji konečně na výběr. HostJeZmrd nebo smrt…….

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Kam by se na dnešní hosty pan spisovatel Hrabal!!!

      Jako může za to ten hic nebo co doprdele? Zmrdi jsou zmrdi a v hicu jsou ještě větší zmrdi. U nás v hotelu máme tři patra. Není to žádná ultra vzdálenost - každý patro šestnáct schodů. Výtah luxusní a rychlej. Měli jsme v jednom sále výstavu našich umělců a...

číst více

Motivace hladce a obrace v kuchyni či na place

      Jsem namotivovanej napsat Vám o motivaci. Motivace v gastronomii je slovo samo o sobě velmi demotivující. Motivace je taky velmi soukromá věc. Každej ji prožívá jinak. A každej se taky jinak motivuje. Je to daný povahou. Tak Vám tu popíšu, jak to vidím a proč už...

číst více

Dresscode v gastru – manekýni ze sekáče i stylisti

      Když vidím ty všecky ňuňánky v telce, tak si říkám ten Dresscode dneska je TOP. Máme fakt krásnej výběr hadrů. Číšníci i kuchaři. Vypadá to hezky a to nepřeberný množství barev, provedení a velikostí. U nás v podniku třeba číšníci nosí každej den jinou košili....

číst více
Share This