Vyberte stránku

Nejlepší je ho mít dlouhej-krátkej

od | Říj 14, 2018 | Příběhy

Každej pes jiná ves | 160 hodin stokrát jinak | víkend volnej – cože? 

Mýlit se je lidské. Přiznat chybu správné. Říci o sobě – jo, byl jsem kokot, trošku koule chce. No, byl…. Takhle pacienti, slíbil jsem, že napíšu článek o pracovním systému na tom našem povedeným “západě”. Nadšenej jak po první vejplatě jsem všude s oblibou vykládal, jaké to je super pracovat v gastronomii osm hodin denně. Skončily dvanáctky, čtrnáctky ba i šestnáctky, když bylo potřeba. Šílený hodiny, který ti nikde stejně nezaplatí,. Přesčasy se v gastru platí zřídka. Kdo je má zaplacený – bůh žehnej jeho otrokářovi….

Už ten první rozdíl při podpisu smlouvy je prostě patrnej. Ochrana zaměstnance především. Nikoho nepřetěžovat. Je na to zákon. Nastupuje se do práce na počet hodin – týdně. Většinou na čtyřicet. To je taková ta zlatá střední cesta. Pětkrát po osmi hodinách plus dva dny volno. To je týden v práci. Tak si říkáš budu dělat konečně jako běloch pět dní práce dva dny frei. Třináctej čtrnáctej plat – co chceš kurva víc – dovolená k tomu. U nás v domovině se nastupuje na směnu. Vyplníš prostě jednu směnu. Hodiny nehrají roli. Třeba je to už jinak dneska, ale nevěřím tomu. Máš směnu tak ji udělej. Jak tam budeš dlouho, tvůj problém. Ono by to bylo všecko super, kdyby se do restaurace chodilo jako do kanclu. V osm začneš – ve čtyři padla. Sobota neděle volníčko. Ale bohužel on ten hlavní kšeft  je i večer a o víkendu…..

Tak naši němečtí a rakouští pasáci vymysleli supr věc. Trhačky – takzvané Teildienst. Dělené směny. Na desátou do práce. Čtyři hodinky – uráááá a ve dvě šup na pauzičku. O půl šestý znova – uráááá a po devátý finito. Osm hodin odkroucenejch, celej den v piči.  Odpolední kšeft zvládá pingl. Těch pár eiskafíček a pohárů přece zvládně no ni? A když už zmrdéček má hladeček, tak má malou kartičku a z tý si dá páreček. Nebo gulášek. To číšník zvládá. Semtam. Je nepřípustné, aby ty kurvy kuchařský odpoledne si v klídečku chystali na druhej den a nedej bóže postávali na kávičce. To se stíhá při kšeftu. Pak by měli moc hodin. To bychom museli proplatit, nebo dát volno navíc. Tak to ani hovno. Vydáš poslední stůl, kuchyň v bordelu a už tě ženou na pauzu. Famózní systém….

Já třeba makám u otrokářů, kteří vydělali neskutečný prachy v gastronomii, ale opravdu neskutečný. Celý je to založený na tom, jak s minimem personálu obsáhnout co největší kus práce tak, aby všichni měli osm hodin denně. To je na Nobelovu cenu. Brutální efektivita. Najít v kolektivu Rakušáka je asi jako najít umírněnýho Muslima. Mají čtyři hotely a tři restaurace. U Dunaje jim patří půlka jednoho městečka, naštěstí ten hotel, kde makám, je sto kiláků od toho všeho. Ale i tam u nich jsem byl dva  měsíce v práci. Snídaně v jednom podniku, obědy ve druhým, večeře ve třetím. Do toho cateringy. Pome Žilina!!!! A když se zastavíš a zjistíš, že máš dvě hodiny na to, aby jsi dal kuchyň do pucu a nachystal na alakarte, tak tě vyženou na pauzu. Odpípnout a hotové. Jak to trpí na kvalitě a čistotě snad nebudu ani psát, to bych skončil v kriminále. Naštěstí opět říkám, že pracuji sto kiláků od jejich impéria a tady to funguje jakž takž jako v normálním hotelu. Novodobí otrokáři a pasáci. To je nejmírnější název pro mé zaměstnavatele. A zároveň Géniusové. Když si uvědomíte, že nakupují za stejné ceny jako my, mají třista až pětiset procentní marže na všem. Tohle když se zkombinuje s levnější pracovní silou z východu – máte továrnu na prachy.

Ano, vydělávám hezký peníze. Ano, dvakrát do roka mám dabl. Ale za jakou cenu? Jsem tu pořád. Dva dny volna v týdnu musíš mít. Ale taky třeba jeden týden dostanu volno pondělí úterý a týden na to sobota neděle. Zaměstnavatel v tom vidí každý týden dva dny volno – já v tom vidím deset dní tahem v práci. Nepatřím k těm sebevrahům, kteří mají ženu a děti, tak mi to celkem i vyhovuje. Do práce to mám minutu cesty. Garsonku grátis. Ale když pomyslím na těch 99% normálních lidí, tak pro ně je to naprosto na hovno…

“Dlouhej – Krátkej” – Geniální systém “Made in Czechoslovakia” Slavnější než Wichterleho čočky, závěs kol na Tatře, Čapkův “Robot” či Semtex. Jenže to spousta lidí neví…. Jeden týden pět dní v hokně. Druhej týden dva!!! Vy, kteří v tom systému makáte, tak buďte šťastní. Každej druhej víkend volno. Kdy budete mít volno se ví na rok dopředu třeba. Vzít si při krátkým tejdnu dva dny dovči znamená týden volna. A o dalších superlativech toho systému je zbytečné psát. Je moc hezký, že na nás německy mluvící zákonodárci mysleli a vydláždili cestu do pekla úmysly nepřetěžovat lidi směnami více jak osm hodin. Když nepočítám dovolenou, tak jsem měl volný dva víkendy v roce. Ale ne Pá So Ne. Vždy jen dva dny z nich. Už brzo příjde čas, kdy nějaká píča z MPSV  u nás tohle navrhne. Nenechte si to vzít. Bojujte za dlouhej krátkej. Budou argumentovat, že člověk nevydrží makat stoprocentně víc jak osm hodin. Že musí být motivovanej. Po piči vole. Tehle systém dlouhej- krátkej nám dává pořád 182 dní práce a 182 dní volna. A ten jeden den, co zbývá, si v klidu můžete číst HostJeZmrd……

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Ze Zaječí prchám do zaječích

Ze Zaječí prchám do zaječích

Zdarec přátelé!!! Však to znáte. Dovolená v prdeli a člověk sic plnej zážitků a vnitřního uvolnění, se vrací do práce zbitej jak Hong-kongskej prodavač zmrzliny. Já dělal vše co mohl, abych svýmu ajťákovi poslal článek i na včerejší večer, jenže to prostě nevyšlo. Vy...

číst více
In vino veritas

In vino veritas

   Slovy Klasika - “Když piješ bílý - čůráš bílý. Když piješ červený - čůráš taky bílý. To znamená, že v tobě něco musí zůstat a proto piju červený” Míra Horníčkůj v tom měl jasno. Já v tom jasno nemám milí mutanti a proto se pustím zase na tenkej led a sice se opřu...

číst více
Share This