Vyberte stránku

Tak mi natoč ještě jedno a já pudu!

od | Dub 7, 2019 | Příběhy

 

 
 

Jsem pivař a miluju tenhle mok už stráááášně dlouho. Pivo patří k naší kultuře jako jebák k pubertě. Pivečko pamatuju jak za komunistů, tak po revoluci kdy nám udělalo velkej krok zpět. Posledních patnáct let už patříme ke špičce, co se týče kvality a výběru. Boom malých pivovarů a v neposlední řadě import z celýho světa. Historii a způsob výroby nechám na Mr.Vaňkovi a jemu podobných. Já to vezmu z pohledu mě jako člověka, kterej se narodil pod pípou…

Údajně jsme na špici, co se týče spotřeby na rok a osobu. Němci jsou těsně za náma, ale ty průzkumy jsou zkreslený, protože třeba Bayern toho vylemtá dvakrát tolik než celá naše zemička. Tam pivo pijí opravdu všichni. Jenže dají si dvě tři a jdou domů. Když se podívám na jejich pivní kulturu, tak ta je opravdu jinde. Pracoval jsem tam před dvaceti lety a nedokázal jsem pochopit jak můžou mít v jedný hospodě šest druhů piva a každá prdel o sto obyvatelích vlastní pivovar. U nás je to dneska s výběrem pomale na stejný úrovni, ale aby malej pivovar udělal zázemí svýmu hospodskýmu, tak to kurva ani omylem. Nemají na to prachy. Z obchoďáka vydyndáte max sklo a účtenky. To že je 80procent hospod oblečeno do Plzně, Budvaru či Heinekenu snad hovoří jasně. Udělají cenu a mají všecko na co si vzpomenete. Malej pivovar se nikdy nedostane na tu cenu co ti velcí hráči…a každodenním konzumentům jde především o cenu…

Celá naše pivní kultura je postavena na jedinný věci. Pivo je u nás i třicet let po revoluci nejlevnější alkoholickej nápoj. Za komoušů se chodil do práce každej akorát ukázat, nikam se nemohlo a tak jsme se rozhodli bojovat s bolševikem tím, že budeme lejt pivo na světový úrovni. Množstevně. To naše prvenství udělali týpci, co dávali dvacet a víc kousků denně. Bylo úplně jedno jak to chutnalo. Neznám jedinou fotku disidenta než s máničkou a lahváčem v ruce. Všechny hospody otvíraly v devět ráno a lilo se dokud bylo co. Táta mi vykládal jak v létě, když byly třeba dožínky, tak se nestačilo vařit pivko a plechová kavalerie měla přednost, tak si nechali natočit třeba osm piv naráz na osobu. Bez pěny, bez bublin, teplý a padalo to do nich jak prachy do Blanky. Hnědý a zelený lahváče a není jedinej film před listopadem, kde by nebylo na stole….

Největší problém tohohle moku u nás je cena. Všichni známe vtip o osmiletým Pepíčkovi, kterej přišel do hospody a objednal si pivo. “Pepíčku to nemůžeš, tobě ještě není osmnáct. Proč si nedáš limonádu? Já bych si ji dal, ale chybí mi pět korun!!!”  To není totiž vůbec k smíchu přátelé. Mimopražskej zbytek republiky má prosím průměrnou cenu točené Jedenáctky za 26 korun. Půl litru!!!! Jsou i podniky, který mají za tuhle cenu Dvanáctku. Tak třeba Starobrno v nákupce je za patnáct korun. Plus mínus nějaký desetiny haléřů. Na tom pivu není ani stoprocentní marže. To je k pláči. Chladit se musí, platit čištění trubek, hektolitry vody na oplach skla, rozmočený pracky od spullboye. Víte, co to je roznést sto piv? A zaplatit člověka, co to dělá. Těch kilo v rukách a kilometrů v nohách. Z celýho sortimentu co v hospodě máte, je s pivem nejvíc práce a je na tom nejmenší výdělek. Takhle se degraduje náš národní poklad….

Razím a budu razit názor, že je lepší prodat deset piv za padesát než padesát piv za deset. Vždycky na tom budu líp. Je mi jedno, že budou lidi nasraní. Nepřijde jich padesát ale deset. Budu mít na ně víc času. Budu mít menší náklady – žádnou servírku nepotřebuju. A časem přijde místo deseti patnáct zákazníků. Za rok tam mám z původních padesáti – čtyřicet hostů. A za pade kus a k pivu škvarky a chlebik gratis. A pak si můžu dovolit i tu servírku zaplatit. Tohle je celá věda hospodský ekonomiky. Prodám pivko za cenu adekvátní k péči, kterou potřebuje. Jak to ostatně v západní Evropě všude funguje. Války o to, kdo má pivo levnější nebo dražší o korunu jsou pičoviny přiživovaný štamgastama. Není v naší republice jedinej štamgast, kterej nejvíc pičoval kvůli zdražení piva v hospodě o korunu, aby se po dvou týdnech nevrátil. Narvaná hospoda denně a v nohách tisíc mil. Obraty jako kráva a ono není ani na vymalování. Vítejte v pivním ráji….

Přátelé a na závěr vám musím napsat z čeho mě kurva teče voda ze zubů. Ať je v supermarketech pivo neznámejch původů a značek za pár kaček . Nemám s tím problém. Petlahve, plechovky, sklo, kanystry. Funguje to tak i ve zbytku EU. Kredenčíme – já taky. Ale kurva kurva kurva kurva a ještě jednou kurva jak je možný, že se civil dostane k sudu piva za stejnou nákupní cenu jak provozovatel hospody. Kdo má smlouvu za odběr – jasně že má o korunu pade lepší cenu, ale to nemyslím. Každej sokolík, co se rozhodne si udělat doma na zahradě párty, tak si koupí soudeček pěkně za patnáct kaček pivo. Pokud si tam nezajede osobně, protože naše velkosklady a Cash and Carry jedou politiku – “Prodat co nejvíc jedno komu!” , tak si to veme přímo od hospodskýho za nákupečku že? Chlazení už mívají svoje kluci, narážecí hlavy pokradli nebo si půjčí. V zimě je v hospodě prázdno, protože se nehulí a v létě každej víkend na dědině minimálně šest párty se sudem za nákupku. Hasičárny narvaný sudama Kozlíka za dvanáct kaček a hospodskej čumí na poloprázdej lokál jak piča. Ať jsou tyhle párty, ať je na hasičárně živo. To jim nikdo nemůže zakázat. Ale kurvafix nemůžou mít právo si koupit sud piva určenej do hospod a restaurací za stejný peníze jako člověk s živnosťákem doprdele. Na co tyhle koncesní listiny a živnostenský listy jsou kurva, když si to může pořídit kdejaká kunda. A nedělička večer do hospody dojde maník a “Tady ti vracím sud, chlazení a narážecí hlavu a dej mi teda jedno, když už jsem tady!!!” My mu to samozřejmě pučíme a zařídíme, že? Vždyť sem chodí na pivo občas….

Kurva když otevřelo Makro, tak se každej lustroval u vchodu jak kdyby měl mít od NBÚ prověrku. Ale měl záruku, že se dostane k cenám, který nemá soukromá osoba. Za pět let tam byl každej cikán a důchodce se stravenkama pro levný párky. Nebylo možný ani projet kolem regálů. Řetězcům pro podnikatele je to jedno. Co není zakázaný je povolený a byznys především. Cenová politika u nás je naprostá katastrofa. Uvádět průměrnou mzdu u nás je tak zavádějící, že se mi chce plakat. Až si odečteme z průměrné mzdy státní správu a Škoda auto a.s. a podobný firmy, tak dostaneme výsledek z kterýho zamrazí. Jedinej lakmusovej papírek úrovně naší společnosti je ten, kolikrát ročně si průměrná rodina dovolí jít do restaurace na večeři. Ale nažerte se předtím pořádně ať moc neutratíte …. Tak zase za týden jedině na HostJeZmrd.cz…..

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Úsměv v důlku – předkrmu půlku

      Tak tatarák na dva talíře dneska asi desetkrát no. Čtyřikrát jako že dopapat ještě druhou půlku. Třikrát dopéct pečivko k tý půlce. Jako mě to nezdržuje. Číšníci řvali a nadávali do zmrdů. Já už ne. Sebrali mi zbraně. Aby nadával celej kolektiv je na pičku....

číst více
Share This