Vyberte stránku

Víš jak vyje.eš se svým zaměstnavatelem? Zemřeš!

od | Kvě 26, 2019 | Příběhy

 

 
 

Budu Vám vyprávět příběh, kterej je čerstvej jako rohlíček s másilkem ráno v sedm u voňavýho kafča. Můj kolega pochází z jižních čech. A jako spousty jiným mu nevyšlo manželství a po rozvodu ho políbila múza v podobě nové ženy a potomka. Ve čtyřiceti nový život. Takže pro mě to znamenalo jediné, že náš tým opustí famózní kuchař, kolega a perfektní kámoš. Rodina především a bylo jasné, že si chce najít práci v okolí svýho bydliště a nedojíždět za prací do 140km vzdáleného hotelu v Rakousku. Inu lidi v gastru odcházejí a přicházejí – někdy to bolí, někdy je to úleva…..

Dvacet let v zahraničí a deset let v pětihvězdě v Německu udělalo z mýho kolegy stoicky klidnýho parchanta, kterej se bez rozmyslu ani nevysmrká. Někdy mi to jeho pozitivní myšlení šlo až na nervy. Já pravý opak a nukleární hovado jsem tak strašně odmítal jeho happy přístup ke všemu, že jsme vlastně zjistili po dvou letech, že je naše spolupráce totální jingjangárna, která úžasně šlape. Nebylo tomu jinak u jeho hledání práce v místě bydliště. V klídečku, mít čas si vybrat pracovní místo. Domluvit podmínky. Atd. Volba nakonec padla na Kozlovnu v Písku. Všichni znáte tuhle napůl franšízu od Kozlíka, kterejch funguje po republice přehršle. A řekl bych, že převážně velmi dobře. Není to klasický Mekáč či KlubFajnychCigánou , ale oblečou hospodu do Kozel barev, pivko asi většinou z tanku, to nevim přesně, ale jináč si vařte co chcete a dělejte jak umíte…..

Takže milej kolegáček jel na ProbeArbeit na tři dny, aby k tomu tak říkajíc čuchnul a aby se dozvěděl, jakej že to zlaťáček přistane na účtě za práci čtyřicetiletýho kuchaře s praxí bohatou jak Paris Hilton. No přijel nadšen. Byznys tam šlape neuvěřitelně. Podnik naprosto vyhlášenej po okolí. Průměrně dvěstěpade až třistapade alakartů denně a to mimo sezonu, která je dabl taková, jak mu jeho budoucí kolegové ve chvilce povyprávěli. Jiný info od nich ale nedostal. Celkem slušně vybavená kuchyň. Sedm až devět lidí na směně v kuchyni. Uff – to se často nevidí. Masař před sebou bonkassu, přílohář před sebou bonkassu atd atd. Maso chystá řezník, ve sklepě týpek co dělá jen zeleninu. Hustě namazanej stroj. Majitel je nějakej právník, kterej má nad hospodou svoji kancelář a podle všeho ví moc dobře, co chce. Nejsou nejlevnější a umějí si říct za kvalitu jídel peníze. Tohle velmi kvituju. Lidem je jedno, co to bude stát. Ví, že se dobře nají a bude o ně postaráno…..

Když přišlo na peníze, tak to bylo také velmi profesionální. A sice v tom, že se ho majitel zeptal, kolik si představuje měsíčně. Čtyřicet tisíc. Jasně není problém – uděláme to tak že tam bude pětatřicet plus bonusy, možnost firemního auta a notebooku, takže co žádáte bude bez problémů. Dálepak tu máme školení personálu, různý další brainstormingy a podobný píčoviny. Ok tak si plácli. Když mi tohle všechno můj kolega přednesl, tak jsem si řekl – “Sakra, tak to je pěkné pičo. Že by už u nás v republice začla fungovat gastronomie?? A já furt píšu o těch nejhorších příkladech. Na nikom nenechám nitku suchou. Že bych byl pořád názorama někde v devadesátkách???” Nenene přátelé….ne a ne a ne a ještě jednou ne…..

Jako když nejlepší a nejkrásnější Titanik šel ke dnu, tak stejně mému drahému kolegovi mizel úsměv z tváře. Kozlovna v Písku – jojo. První chyba podle mě byla, když podepsal smlouvu na 14tisíc základ. To je jen dočasně se dozvěděl. Pak to bude jiné. Zbytek bokem. No přece mu ten pan Právník něco slíbil, tak proč si dělat zlou krev hned na začátku že? Na tenhle přístup není můj kolega protřelý “západem” zvyklý že? Takže věřil. O to více ho překvapila první výplata. Dvacetsedm tisíc na dvakrát do obálky. Ten základ podepsanej přišel na účet. No – první měsíc je to. Počkám. Ale on i druhý byl tak. A i ten třetí. Po klasickém oťukání s novými kolegy se dozvěděl, že celej podnik má napsanej základ. A berou všichni černý love. Když se ozval, tak pan Prasítko Hamty Hamty Právník mu odvětil, že to přece nemůže všem příjem přiznat, protože by padl úplně do jinýho zdanění. A kde je těch 40papírů, co jsme se domluvili? To příjde časem. Na auto a počítač, kterej je v dnešní době chytrejch telefonů platnej jako mrtvýmu brusle se radši ani neptal. Brutální kšefty den co den. To jako je paráda o tom žádná a sen každýho provozovatele. Dvanáctky čtrnáctky v totálním stresu a masakrózním nasazení. O půl čtvrtý odpoledne zhltneš polívečku na stojáka a ještě se na tebe zbytek totálně zmanipulovanejch robotů kouká jako na flákače. A nějakej pičusek s třetinovýma zkušenostma, co si říká šéfkuchař hlásí mýmu kolegovi. “Hele až se půjdeš příště vychcat, tak ať o tom vím ju??” Kdyby to byla ženská, tak jim rozdá asi červený čelenky při krámech či co. …

Armáda kuchařů na směně zaslepeně maká a dře jako magoři za čtrnáctku hrubýho. Na papíře. Co kdyby šli marodit? Nebo žádat hypotéku? Pro ně tam je to naprosto normální. Kolega chodil po práci tak vyšťavenej domů, že měl strach, že mu vypadne jeho dvouměsíční dcera z náruče, protože usínal dřív než ona. A pan Právník ojebává stát o miliony ročně na odvodech. Ojebává svý zaměstance. Rozdává jim černý love v obálkách a to ještě na dvakrát. A všichni mu to tam v tý komunitě žerou jako ovečky. A podnik šlape jako hodinky. Jasně, nikdo neodejde. Vedle v paluši bude mít o desítku míň. Já myslel, že otrokářství je zakázaný. Welcome in Czech. ….

Nebudem si mazat med kolem huby, funguje to tak u nás v domovině. Ještě pochopím, když je někde podnik na dědině či menším městě, kde mají čtyři pět zaměstnanců a žijou jen z meníček. A válčí s konkurencí naproti o pětikačky na šunkoflekách za sedmdesát i s polívčičkou a pičusek kterej je tam třistahodin měsíčně – tím myslím provozovatele – se bojí zdražit pivko o korunu, páč co by tomu řekli jeho štamgasti. No jo no, já si myslel že už tohle pomalu vymírá a že podnik, kterej má obrat přes milion týdně už se trošku o svý zaměstnance postará. Velký hovno. Pase je jako kurvy na silnici. Každá trouba se základkou, co lisuje někde ve fabrice plasty, chodí do práce na osm hodin a má víkendy a svátky volný a napsanej celej příjem. A armáda profíků, co bulhaří víkendy svátky vánoce silvestra dvanáctky čtrnáctky kejvne na to, že podepíše napsanej základ. Stres masakr nasazení – však to znáte.

Jako vždycky pointa na závěr. Kolega měl během jeho působení v Kozlovně Písek poslední  řízení s bývalou manželkou u soudu o výši výživného na jejich dceru. A součástí řízení bylo doložení výši příjmu. Soudci ukázal tu smlouvu z Kozlovny. Soudce chytil nerva a roztrhal ten papír o výši příjmu a řval na mýho kolegy jestli si jako myslí, že mu to sežere tak ať se začne chovat jako dospělý chlap. Když mu to celý vysvětlil, tak soudce nevěřícně poznamenal, že teď by vlastně měl poslat hloubkovou finanční kontrolu na ten podnik. Protože tu evidentně dochází ke krácení daní a odvodů ve výši několika milonů korun s přihlédnutím na délku fungování provozu. No jo ale dokažte jim to. Všici podepsali…..

Když chtěl kolega z Kozlovny co nejdříve zmizet a dohodou se domluvit na nějakým kratším termínu než dvouměsíční výpovědní lhůtě, se zlou se potázal. Udělám Vám velké problémy mu pan Judr říkal. No s takovým bububu může tak akorát strašit děcka v jeslích. Na nějaký Áčka se už v gastru nehraje, protože kdo chce makat, tak prostě bude. A zápočťák? Za ty tři měsíce? Tak ten na důchodě udělá asi jako jedna utopená loď imigrantů. Ať si ho smotá do ruličky pan Judr a strčí do prdele…

Whistlebloweři by měli fungovat i v gastru.  Vytáčí mě pocit, že podnik kterej šlape jako hodinky vydělává na pracovní síle miliony. Uvidíme co na to řekne pan Judr. Samo jim odkaz na tenhle článek pošlu na stránky. Na finančák ne. Ti si je najdou. Nedělám tady z lásky k Rakušákům. A to pochopil i můj kolega. Vrátil se. Příjem má napsanej. Plat navíc dvakrát ročně. A bez stresu. Není čtyři dny v týdnu u svý malý dcery. Ale on to dělá hlavně pro ni. A co Vy? Necháváte se pást? Aby bohatí ještě zbohatli? Je to jen o nás a o nikom jiným….tak zase příště..HostJeZmrd…

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Nepletete si bezbariérový přístup s bezpáteřním???

      “Doooobréé rááno čurááááááci!!!!!!” Byl jsem “opět” nazván bezpáteřní kundou, který nic není svatý. Je to pravda. Líp bych to neřekl. Víte, jak pro Vás moji milí občas píšu ty větičky na Zmrda během týdne, abyste jako nevyšli příliš ze cviku, než se objeví...

číst více

2045 : Nesmírná odysea

      Záznam z přijímacího pohovoru na pomocného kuchaře v roce 2045. Omluvte sníženou kvalitu vyjadřování……..“Dobrý den!!!! Tak Vás tu vítáme!!!! Jsem neskonale poctěn, že jste přijal naši nabídku práce a že uvažujete o našem podniku. Doufám, že naše soukromé...

číst více

Ignoranti a cykloteroristi Review

      Nedávno mě nějakej Páníček napsal komentář pod můj majstrštyk “Ignoranti a cykloteroristi”. Jsem se tam rozčiloval, když vidí vyšukanec na zahrádce ráno v devět židlu strčenou uprostřed vchodu, tak že ji odstrčí a chce tam po uklízečce dvě kafe a něco sladkýho....

číst více
Share This