Vyberte stránku

Gastronomický kapitalismus v kostce

od | Čvc 19, 2020 | Příběhy

Položím Vám otázku a Vy ji zvedněte. Odpovím si sám. Na čem myslíte, že vydělává moderní kapitalismem přelíznutý provozovatel gastrokšeftu. Jídlo? Pití? Ubytko? Ano, ale to jsou šušně. Pravý byznys se točí na šetření pracovní silou. Na lidech se vydělává, to je ten největší byznys. Jeden kuchťa stojí za rok půl míče. Ušetříš na každý směně dva kusy a za rok je chata na Sázavě. Nikdo nepotřebuje kokoty co někdy lópali cibulu v michelinský restauraci. Nebo jeli okolo na kole a už mají na rondonu zlatou nití “Ahoj já su Piča”. Náš tým potřebuje flexibilní lidi s IQ do devadesát. Flexibilita neznamená, že si jitrnica stoupne na maso, či na přílohy či na sladký. To je automatika. Flexibilita znamená, že ráno zaskočíš za snídaňářku. Pak v kuchyni pomůžeš nachystat polední byznys. Přes poledne hodíš čistó košilku a pomůžeš pinglům když plavou jak kundy. Mezitím helfneš pokojskejm nachystat check-iny. No a večer dovezeš zboží z makra, co ty kundy kuchařský zapoměly objednat. Pokud slyšíš imrvére svoje jméno, tak vítej do klubu. Jsi kunda, co dělá práci za čtyři lidi za jeden plat……

Tenhle systém je neskutečně efektivní. Hele ale pozvedli to ještě o level vejš. Jsou podnikavci, co mají více provozoven, hamty hamty. A s personálem, co sotva obšťastní dva podniky, jedou třeba pět nebo i víc.. Snídaně obědy večeře a na každou část dne jsi jinde, nebo spíš kde to hoří. To jsou teprve ty neskutečný balíky ušetřenejch lovů. Každej, kterej se sebou nechá takhle vyjebávat je vlastně takový pomeranč na fresh. Pečlivě vybrán. Vymačkán a vyhozen. Zombies, který maj všecko v píči a jediný co je zajímá je jak se po práci namrdat….

Již jsem psal o geniálním systému dlouhej – krátkej. Ale osmihodinovka v gastru v německy hovořících zemích je výmysl hodný Nobelovy ceny. Jediný co je k tomu potřeba naučit pacoše se nažrat do dvou a večeře od půl šestý. Ty tři a půl hodinky vyhnat čeládku na pokoje nebo do přírody. Večeře do devíti a najednou máš osm a půl hoďky natočený na budíku a kuchťu či pingla k dispozici celý den. Takže ani piču krátkej s pěti dnama volna. Každej týden pěkně dva dny frei. Podnik jako kráva a na každý směně pět lidí v kuchyni. Celkem jich je sedm. Dva vždycky volno. Mít dlouhej krátkej – potřebuješ deset. A penízky se valí. To samý na place. Odpoledne těch pár pohárů a dortíků oběhá jeden pingl ne? Že je vyřízenej jako žádost na Covid půjčku nikoho netankuje…..

Nejhorší je, že si za to můžem my češi a slováci sami tady za kopečkama. Chtěli jsme se namlsat marek, šilinků a eur a ukázat co v nás je. Otrokáři si tak zvykli, že to považují za svůj úspěch. Místních najdete pramálo a když už ano, tak to je sbírka tak neschopnejch kreténů, kterým není široko daleko nic rovno. Jasný, je to podřadný povolání. Strašně placený a jeden z padesáti za něco stojí. Hňup nad hňupa. Debil nad debila. Je jedno jestli to přichází ze škol nebo z pracáku. Utratit. Zakopat…..

Další fantastickéj fígl našich zaměstnavatelů u nás či v zahraničí jsou Učni. Učeň od slovesa učit se. Cože???? Já tomu říkám přítěž. Jeden z deseti je dobrej. Jeden z patnácti má zájem. Dostane něco zaplaceno. Většinou půlku toho co běžný otrok. Někde míň někde víc, to je fuk. Zaměstnavatele nezajímá, že se ten člověk má něco naučit. Fuck off. Je to kus. Dobytek do počtu. Vyplní to co chybí. Nádobí, cibule, brambory. Furt dokola. Jasně zažili jsme to všichni. Ale tady ještě potřebuje mámu, která ho bude kontrolovat neustále, páč jako co chcete po patnáctiletým děcku??? Nikoho to nezajímá. Má dvě ruce a nohy a chodí tak co chceš víc ty čuráku!!!

Vás tam ale teda je v tý kuchyni. Že bychom se těm dětem měli věnovat teda když už je tam máme. Mít na ně čas. Ukázat jim, že to může být i někdy hezká práce a sranda. Vysvětlit. Předat něco z vědomostí a zkušeností. Třeba zažehnout plamen. Ne… znechutit hned ze startu, aby mělo dítě od začátku jistotu, že tohle nebude chtít nikdy dělat. Takhle si vychováváme základnu. Když si člověk k tomu přičte to, že ty některý děcka jsou opravdu ze sociálně slabých rodin, kde se místo pexesa hrál incest, tak s tímhle matrošem se toho opravdu moc udělat nedá. Nikdo na ně hlavně nemá kurva čas. Jednoho kuchaře na směnu a tři učně k tomu. A co čumíš čuráku dyť jste tam čtyři. Hlavně ať host nic nepozná. Na kuchyň se sere. To přece host nevidí. Jo ukaž jim co a jak. Jako co? Že se má vykoupat a nesmrdět potem? Že okrajuje cibuli jako bramboru a že gastrošku žampeců krájí hodinu? Má na tohle někdo v kuchyni čas? Měl by, kdyby si čuráci nepletli učně s plnohodnotnou pracovní silou. Vyždímat a po nás potopa…..Host a Zaměstnavatel je Zmrd.cz

Facebook Pagelike Widget
UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?
Google z nikoho kuchaře neudělá

Google z nikoho kuchaře neudělá

   Láska má mnoho podob a tu gastronomickou máme v sobě svým způsobem tak nějak všichni. Prochází to žaludkem, má to jepičí život a vždycky z toho zbyde hovno. Ale pokaždý než se to jídlo metamorfuje do výkalu, si to zakusí zacházení jak s milenkou. Kus čerstvýho...

číst více
New World Order is coming pomalu.

New World Order is coming pomalu.

   Už šest piv přemejšlím o čem budu dneska psát. Zkouknul jsem projev Si Ťin Pinda Linda z Hradhausu a slibuji, že tu roušku budu nosit teda no. Je to asi to nejmenší, co můžem udělat, aby zase dobře bylo. O Covidu už psát nebudu. I já jsem pochopil, že o tom vím...

číst více
Share This