Vyberte stránku

Google z nikoho kuchaře neudělá

od | Říj 25, 2020 | Příběhy

 

 
 

Láska má mnoho podob a tu gastronomickou máme v sobě svým způsobem tak nějak všichni. Prochází to žaludkem, má to jepičí život a vždycky z toho zbyde hovno. Ale pokaždý než se to jídlo metamorfuje do výkalu, si to zakusí zacházení jak s milenkou. Kus čerstvýho masíčka. Ovoňá se to, osahá ze všech stran. Věnuje se tomu péče a kupují šatičky a šperky v podobě cibule, koření, slaninky a dalších přísad. A chystá se to na svatbu. Ženich už přifuněl do restoránu a se stravenkou na prdeli čeká na Birella. Slintá, kterou že nevěstu si dneska dá. Někteří už mají vybráno dopředu, páč naše děvečky nabízíme už s předstihem na internetu. Holky nervózně postávají v Holdomatech, konvekťácích či jen nalehko v trojobálku u bazénku s horkým olejem. Skočit šipku, abych se mu líbila…Zbývá poslední česání a malování než půjde čičinka do světa…Musí vypadat skvěle a proto se zdobí na talíři jako princezna….cink!!! A je to tady…běž lásko a vzpomínej na mě v dobrým…kuchťa…a Vy neřvite kurvy, na vás taky dojde!! Na konec nebo v akci. A která bude řvát nejvíc, tak tu dostane personál……

 

V podstatě jsme kuplíři s jídlem. To nejlepší a nejdražší dostanou V.I.P.ky. Pak známí, štamgasti a lidi co potřebuješ. Stálí zákazníci průměr. A zbytek, co zaplatí cokoliv, aby si zapíchal. Tady ta, ta byla dobrá a příští týden si ju dám znova. Kuplíř v kuchyni musí bejt profík. S láskou musí chystat všechny. I kdyby některý byly v akci. A nebo udělat make-up či závoj tak, aby nebylo vidět, že byla v akci. Někdy se holka tři dny nemyla třeba, než ju prostřelili. Chce to důkladnou koupel a dát ji nějaký vostřejší šatičky třeba. Někdy se doporučuje i změnit jméno…exotický zabírá vždycky…..

 

Nemůžeš ji prodat? Zdraž ji a vystav novej pas. Přečísnout ale moc netlačit, aby nebylo poznat, že jí už padají vlásky. Někdy je potřeba trošku plácnout po prdeli, aby se vzchopila. Vstávej ty zvadlino – pudeš k pánovi…A šup šup kurva trošku pohybu, všecky ven. Ustlat postýlky za chvíli přijede nový zboží. Panny jdou první na řadu. Základní jména, nejlépe nahý. Maximálně sůl. O ty je bitka. Na konec jdou ty nejvíc zmalovaný, navoněný a s milionem šperků. Šestislovný názvy zaujmou zoufalce. Stejný jako když dojdeš k babičce. Dáš si řízek Víťo?? Jasně babi….a je to orgasmus. ….Dáš si plátek kotletky jemně naklepanej a do mouky dvounulky loženej a okoupanej ve vajíčku, rozšlehaným metličkou po pradědovi, co s ní vypíchl bábě očičko??. Dále pak otlačenej ve strouhance s rohlíčků od našeho análnělokálního pekaře a vykoupanej v horkém oleji ze semínek rostlinky, co se otáčí za sluníčkem??Víťo????!!! …. Ne babi dík, nemám hlad….

 

S láskou a citem…ke všemu…s tím se člověk musí narodit. Naše nenáviděné oblohy. A Pohlreichem nenáviděné oblohy. Ano zbytečnost, co stojí love a přidělává práci. Úsměvné překlady typu – wegetable sky a nebo gemuse Himmel. V anglosaských zemích se vžil název “Garniture” ale rakušáci tomu říkaj “Liebe” – prostě láska…..povrchní a pokrytecký název pro píčovinu, co nemá na talíři co dělat. Spousty lidí tady ještě nepochopilo, že láska už tam dávno je v tom jídle. I způsob jakým se to na ten talíř dá. Tak proč se to kurva dodatečně kurví kilama nasekaný petržele a šnitlauchu, či mistrně ve dví rozřízlých cherry  rajčátek. Snítky různejch píčovin, rozmarýnu a tymiánu a ženich odstrojuje talíř jak vánoční stromek. Šnyta citronu na fišlu nebo na smažený žrádlo ještě pochopím. Ale nesmí bejt voschlej jak tlama bezdomovca v únoru. Ne…….musí bejt Liebe!!!

 

Jen někdy je kamufláž povolena. To je když máte v týmu postiženýho prvoka. Není nic horšího než kuchař bez citu. Citu pro tohle všechno, co tu popisuju. I když se bude stokrát snažit a dřít jak mezek, tak to bude pořád láčkovec bez špetky fantazie. To se nedá naučit. S tím se člověk musí narodit. Takovýhle typy jsou zlo. Jednoho tady mám. Když solí jeho zkřehlým pařátem, tak je fuk jestli je špetka soli dva gramy nebo půl kila. Bez váhy a receptu ani nerozklepne vejce. Pokaždý když něco strčí do zásuvky, tak na Ukrajině přestanou jezdit tramvaje. Když vaří špenát, musíme malovat. Palačinka s meruňkovou je tak, že marmeláda je i na stropě. Když dělá špecle, tak těsto je i na parkovišti před hotelem. Otvírá krabici s mlékem a myši ve sklepě mají párty. Hasiči jsou v kuchyni častěji než hygiena. Všechno připálí, pomocí indukce zničil všechny možný gastrošky. Dokonce dokázal i jeden plech propálit durch. Od rána do večera dře a nemá nic hotovýho….

 

Hele naučit se na indukcích, chce dva měsíce a pak je to fakt paráda. A to jsem zasloužilý plynař. Zvykl jsem si a za mě je to super. Otřít svůj post vlhkým hadrem a jít do prdele je sen každýho. To trápení s umýváním bordelu, co napadá mřížkou vedle hořáků se stalo noční můrou. Následný cpaní alobalu všude v domění, že se s tím úklidem vyjebe, jakbysmet. Kdo nepoznal tu rozkoš, když je kuchyň celá v nerezu a úklid zabere deset minut, neví jaký je to mít o polovinu míň práce. To se pak dává láska do jídel jinak. A že se kůůůrva vaří povětšinou v muzeích…..

 

Jenže i supr vybavená kitchen nestačí, když máš kreténa v práci. Určitě máte něco podobnýho každej. Dementa bez citu, trpěnýho vedením páč je hodnej, nestěžuje si, maká a zbytek má infarktový stavy. To nikoho nezajímá. Můj debil potřebuje pět porcí špaget a uvaří pět kilo. Potřebuje deset polívek- nachystá dvě. A nebo dvě stě. Je to fuk, on má splněno. Aby všecko měl teplý jak se má, tak to hřeje tři hodiny dopředu. Jak to pak vypadá, nemusím popisovat. Mrdat ho nemá smysl. Odpověď je vždy stejná. Já vím. Odhadnout lidi, co budou jíst je těžký, ale dá se to po čase. Proto je pokaždý nachystanej tak, že proděláme i kalhoty. K výdeji ho nepouštíme. Přece jen přílohář nemá co vydávat. Ten to musí strčit jen na teplo a sázet to pod pracky v sotézkách, když zavelí King na passe….

 

To bychom se mohli bavit do nekonečna. Zavádím nový termín v gastronomii a to jest “GoogleKuchař” . Není to z mé hlavy, zdravím do Plzně. Ale je to velmi výstižné. To se nám tu vyrojilo mraky těchto kokotou teďkonc. Už by jim někdo zmrdům měl dát přes prsty a říct, že opéct hustě velkej steak a dát to do holďáku, dovede naprosto každá piča. A narvat všecko sejrem, aby se to táhlo jak sopel jakbysmet. Po pěti minutách to chci vidět, jak se to táhne ja???!!! No láska a cit ruku v ruce podpořená efektivností je alfou a omegou….

 

Tři úkony musí stačit k tomu, na talíři vzniklo umělecký dílo. Hlava – Srdce – Ruce….HostJeZmrd.cz

 

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Na co to budem dávat???

Na co to budem dávat???

   „Na Co to budem dávat???” - Velmi často frekventovaná otázka. “Asi na talíře pičo!!!” - “To vim pičo, ale na kerý pičo???!!!”  Nehlaste se všici Mutanti woe, zažili jsme to do jednoho. Jojo porcelán v kuchyni, toť odvěká téma a kyselý jablíčko pro všechny, co drží...

číst více
Dá si někdo Držkofku???

Dá si někdo Držkofku???

   Minulou neděličku jsem si přihřál polívčičku a ne jinak tomu bude dnes mutanti. Mrknu se na ty naše hustý výtvory. A začnem hnedka zvostra a to “národním pokladem” - Dršťkovou….btw to je jedinej správnej výraz pro tuhle dobrotu. Žádná Dršková, Držková či polévka z...

číst více
Hééééj česnečka v chlebu hééééj

Hééééj česnečka v chlebu hééééj

   “Polívčička byla??” ….seru na pohádky o “gruntu a špuntu”. Někdo to prostě nemusí, ale u nás je to alfou a omegou každýho oběda. A někdy je to taky dvě a půl deci naprostý sračky. My nejsme národ předkrmářů. V poledne se žere na fofr, předkrmy jsou drahý a drtivá...

číst více
Share This