Vyberte stránku

Hééééj česnečka v chlebu hééééj

od | Lis 8, 2020 | Příběhy

 

 
 

“Polívčička byla??” ….seru na pohádky o “gruntu a špuntu”. Někdo to prostě nemusí, ale u nás je to alfou a omegou každýho oběda. A někdy je to taky dvě a půl deci naprostý sračky. My nejsme národ předkrmářů. V poledne se žere na fofr, předkrmy jsou drahý a drtivá většina pacošů má fóršpajz zafixovanej v podobě rozteklý šunkový rolky na svatbě těhotný sestřenice. Ale polívčičky ty jó, to my jako jó. Už na polívce poznám, že za jakou píču bude stát druhý. Aneb “dej mi ochutnat suppičku” a já ti povím jakej kuchař jsi!!!…..

 

Jako kluk jsem chodil k babičce do JéZeDďácký kuchyně, kde celej život pracovala. Dodneška mám v rypáku ten strašnej ale opravdu strašnej smrad, co se linul po celý dědině, když vařili kosti. To bylo ale naprosto všude a ještě si to nosili domů v hadrech. Já nechápu, co to bylo za zvířata nebo jestli to tenkrát neblanšírovali, ale všechny polívky smrděly stejně. Vývary nebo zahuštěný bylo jedno. Ten smrad jak z kafilerky byl i ve zdech. Na prostředku kuchyně dominovaly dva padesátilitrový hrnce s jíškou, která se používala úplně na všechno. Inu socialistická závodní kuchyně. Jede to dodnes….brrrrrr….

 

Hele postupy byly asi oukej, ale tenkrát s těma surovinama se asi moc hitparády udělat nemohlo. Zato armády kokotů po sameťáčku, co se vrhli na kuchtění a oprášili “Mladý Chemik” vařili polívečky stylový jak fialový saka. Chemický průmysl zavalil kuchyně jako Bagdád tomahawkama. Ty ulepený kýble od Vitany a Knorru každej pamatuje. Kohoutí vývary-voda z kohoutku a dva šufánky dobroty k tomu. Chytrý hlavy v podobě dealerů tenkrát zahrály na tu nejcitlivější notu všem pseudoreštauratérům. “Šetřit šetřit milej Pane. Kosti dneska vaří už jen debil. Těch hodin na šporheltu a výsledek je jen ochucená voda. Tady to máte v kýblu.”….

 

Čerstvá kořenová zelenina, tak to neměl zelinář ani na autě. To nikdo nescel. Česnek jakbysmet. To se tady objevil granulovaný zázrak, nebo zeleňoučká pasta. A richtig, kdo by se s tou píčovinou loupal furt že??? Recept na staročeskou česnečku: Litr vody z řádu, hrstička mražený směsi kořenovky z Nowaka. Lžička granul česneku. Patka volepený pizza šunky nakrájet na nudličky, to stejný množství třicítky eidámku. Jedno vajíčko. Dvě hrstě majoránky a zasypat smaženým chlebíčkem. No smaženým, nacecaným vyjetým Mogulem z fritky, kde naposled plavala kostka filé na meníčko s instantní br kaší. Eisdózička s tímhle posypovým matrošem byla třeba měsíc na výdeji nahoře na mikrovlnce pěkně v teplíčku. Na to nešly ani masařky!!! Dóza se nikdy neumývala, až praskla vzala se jiná….

 

A pozor pak přišel český vynález!!. Česnečka v chlebu. Trhák jako trdelník a naprosto milovaný sračkoidní produkt českého gastra. To Vám tak najednou ráno v devět přitáhne vyděšený pekař deset beden malinkatejch chlebů. Po skalpování tohohle božího daru nastoupí čeládka v podobě učňů a dlabou chlebíky jak dýně na Halloween. Není nad to žrát polívku z něčeho, co měl usoplenej uhrovitej patnáctiletej mistr světa v onanii, dvacet minut v ruce. Pak už jen vzít černej pytel na odpadky a namrdat to k pstruhům do mražáku. Cink!! Jedna česnečka v chlebu….Mikrovlnka a zalít výše popsanou dobrotou. Wau, to vypadá super, houstne to a přikusuje se betonovej deklík. Nekonečný žrádlo, který nikdo nedal do finiše. Notabene, když ten spodek pak vypadal jako obsah žaludku u koronera na prosektuře. Za padesát kaček těžkýho byznysu si každej “dochlebudávající” kokot naprosto odrovnal jakoukoliv možnost, že by si host dal třeba i druhý. Všichni byli narvaní rozmočeným chlebem jak labutě v městským parku. Takže tahle cesta polívek byla bokem jak elektrický auta…..

 

Já bych ještě zůstal chvilku u vývarů. Na hustý polívečky a ty naše slavný přesnídávkový se mrknu třeba příště. Miluju hovězí vývary a vařený hovězí. Maso z harf, toť učiněná laskomina, stejně tak hovězí oháňka. Chemický jazyky nám ale už trošku zůstaly. Takže nebojuji proti tomu aby na padesát litrů vývaru z hověza přišla jedna handvoll GoldAugenu od Knorru. Zabte mě, ale dělá to tu třešničku na dortu. Nemohu taky zapomenout taky na nejgeniálnější bylinku všech dob, co se týče polívek. Čerstvej libeček. Jinak taky zvaný – zelené Maggi. A nikdy už polívka nebude smrdět kostima. Jak říkají indiáni, na všechno na světě existuje nějaká rostlina. A co se týče polívek a hlavně vývarů, tak je to libeček. Pokud se s ním zachází opatrně, tak můžeš sousedovi uvařit kočku…..

 

Nesnáším rozvařený nudle. Nesnáším, když nudle smrdí ledničkou. Stejně tak celestýnský nebo fritátovky. Ten kdo dá do vývaru sušenou petržel, zaslouží pověsit. Jen čuráci zavaří játrový knedle nebo rejžu přímo do polívky, co pak smrdí a je to hořký. Nesnáším čuráky, co ohřívají porci polívky v mikru!!! Nenávidím zmrdy, co ještě nestrčili rypák do polívky a už tam serou maggi, sůl, pepř a kilo wegetty. Naprosto nenávidím vepřový vývary od těch kokotů, co vykostili kotlety v akci a myslí si, že bude supr polívečka. A na dně to rozjebaný na vlásky rozpadlý suchý fuj maso. Jo a nakonec mutanti něco osobního….Vařená posolená mrkvička z vývaru na prkýnku je Mana!!! Kdo to nežere je čurák…to jen tak na závěr….HostJeZmrdŽereMrkev.cz….a co Jan Tleskač???

 

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Na co to budem dávat???

Na co to budem dávat???

   „Na Co to budem dávat???” - Velmi často frekventovaná otázka. “Asi na talíře pičo!!!” - “To vim pičo, ale na kerý pičo???!!!”  Nehlaste se všici Mutanti woe, zažili jsme to do jednoho. Jojo porcelán v kuchyni, toť odvěká téma a kyselý jablíčko pro všechny, co drží...

číst více
Dá si někdo Držkofku???

Dá si někdo Držkofku???

   Minulou neděličku jsem si přihřál polívčičku a ne jinak tomu bude dnes mutanti. Mrknu se na ty naše hustý výtvory. A začnem hnedka zvostra a to “národním pokladem” - Dršťkovou….btw to je jedinej správnej výraz pro tuhle dobrotu. Žádná Dršková, Držková či polévka z...

číst více
Google z nikoho kuchaře neudělá

Google z nikoho kuchaře neudělá

   Láska má mnoho podob a tu gastronomickou máme v sobě svým způsobem tak nějak všichni. Prochází to žaludkem, má to jepičí život a vždycky z toho zbyde hovno. Ale pokaždý než se to jídlo metamorfuje do výkalu, si to zakusí zacházení jak s milenkou. Kus čerstvýho...

číst více
Share This