Vyberte stránku

Jde ti špatně sr**í? Asi tam máš hlavu!

od | Čvc 26, 2020 | Příběhy

 

 
 

Já nechci bejt hvězda. Nechci Michelinskou supernovu. Nechci vařit v televizi. Nechci rondon se jménem a vlajkama. Nechci chodit mezi hosty. Nechci aby mě chodil někdo děkovat. Já jen kurva potřebuju mít v práci dobrej pocit. Já chci vytvářet standard. A taky chci aby na můj standard byli lidé zvyklí…..Mrdám Vám na malicherný závody o nejvyšší ozdobu, či nejbizarnější naservírování nejobyčejnějšího jídla….to si nechte do debilit typu Masterchef…

 

Potřebuji jednu jedinou věc, aby si lidé v gastronomii uvědomili, že to celé naše vědění je o detailech. Jen detail dělá celek. V dnešní záplavě rychlokvašek a pičusů, co serou na základy a plivou na receptury teplých pokrmů je smysl pro detail zapovězená “třináctá komnata” . A každej, kterýmu někdo pochválil hamburger z velbloudích hoven si připadá jako Rettigová, když byla ještě panna. Hele já nijak nesnižuju kvalitu našich největších měst, celorepublikovejch projektů v podobě foodtracků, hamburgáren apod. Ale nezapomínejme na drtivou většinu lidí, co se chtějí normálně nažrat. Tady leží peníze na zemi, jen je sebrat…

 

No jo ale jak? Když chce bejt každá piča světová. A co je horší, každá provozovatel piča chce bejt světová. Hrob všeho je přemotivovanej kuchťa kolem dvacítky, co okouzlí vedení metrovou snítkou rozmarýnu v citronu. Nebo když cokoliv vydá na talíř tak na něj namele pepř. Pepř patří do jídla, ne na talíř čuráci. A úplně miluju dostat talíř před rypák a odstrojovat ho jak na Tři krále vánoční stromek. Mám tu návod pro idioty, co si chtějí honit Ego, když stará nepolyká….

 

Fakt by mi stačilo kdyby: mamrdi byli schopní udělat normální dobrou tatarku. Podle porcovaný poznáte podnik na píču. Kdyby byli u rajčat vykrájení bubáci. Kdyby hlávkovej salát byl bez písku a byl to hlávkovej salát, né ty hořký krásně vypadající listy lola rossa či bianca, který nikdo stejně nežere. Piča a když to najebou na talíř, tak je to zvadlý jak ruská opozice. Člověk by neřekl že příloha v podobě vařenejch brambor s petrželkou může být horor. Jednou to plave v másle podruhý žádný máslo. Jednou čerstvá petržel podruhý sušená. O soli ani nemluvím. Kmín do vařek dneska dávaj už jen matadoři. Nebo list libečku. Hlavně čuráci kilový stejky to jo, to sce každé dělat. Pičoviny ve vákuu a kuře táhnout přes noc. Maso se rozpadá jak čínská motorka. Moderní trendy a vono to neumí rejžu.

 

Lidi se chtějí jen nažrat a dobře nažrat. Nechtějí mít na talíři “projekt”. Přijde novej kuchař a hrne se k masu. Přitom neumí oloupat brambory ve slupce. Hele kulatá pánvička rovná se kulatá palačinka. Prej jo. Hovno vole!!! Co kus to originál. Až bude každá stejná s odchylkou gramu tak půjde třeba krájet citrony. Šnyta citrónu na fišlu dneska, to je horší než vyplnit žádost na hypotéku. A co mě naprosto dostává je, že není možný debilům vysvětlit pojem zelenina. To je na dva roky praxe. A tím nemyslím různý úpravy. Ale taková ta základní znalost, co je z jednotlivýho druhu k jídlu či ne. Košťály, jadřince, šlupky, stonky, gumičky, nálepky, blato, brouci. To všecko nakrájet do jednoho a šup na pánvičku. A když je cuketa dva na dva a tak mrkev taky. Cuketa měkká mrkev beton. Jak to dyť je to taky zelenina. A tohle mě má kurvit steak za pětset? Vysvětlíš – marný. Ukážeš – marný. Řveš – marný. Zopakuješ – marný. Znovu vysvětlíš – ještě marnější. A tohle individuum chce mít pak něco vlastního…

 

Proč mít ve fritce kvalitní čistý olej. Proč mít čistý bílý nahřátý talíře. Proč mít všechno na talíři, co se dá sníst. Proč? To není světový. To je přece obyčejný ne. Předkrm? Dvacet pičovin na jeden osmdesáti gramovej talíř. Ano předkrm má rozmrdat hostovi tlamu aby byl připraven na další katastrofu. Desert? Rovná se tuna šlehačky z flašky. Pěkně teplý, co stála hodinu na výdeji, ono to trochu vypadá jak sračka po smetanovejch závodech. Vypadá blbě? Máme toping. A paraplíčko. To to narovná. Sebou!!!

 

Když je všechno z čeho se jeden talíř skládá na hovno, tak bude celý žrádlo na hovno a nezachrání to ani mladej irskej býček či pstroužek od lokálního dodavatele. Na co mi sou meruňky od sousedky přes barák, když píče neumí těsto na ty zpropadený knedlíky. Ani pořádně opražit strouhanku s cukrem to neumí. Ještě malá vzpomínka a sice, když jsem byl v jednom podniku na půl roční záskok před pár lety, tak mi provozní onehdá básnil u stolu jaké že to mají fantastické brambory. Určitě pamatujete FarmFrites parisenes vařené vakuum 60kč kilo. Rozříznout pytel a dvěstě gramů do mikra a šup na talíř s margarínem. Tenkrát letěly náhražky másla. Většinou to ani sůl nevidělo. Tohle by nežralo ani babiččino prase. Protože brambory z pařáku jsou mana. Až se bude dbát na detailech, tak i s nejobyčejnějšího jídla bude zážitek. A v tom je budoucnost. HostJeZmrd.cz…

 

 

 

 

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Google z nikoho kuchaře neudělá

Google z nikoho kuchaře neudělá

   Láska má mnoho podob a tu gastronomickou máme v sobě svým způsobem tak nějak všichni. Prochází to žaludkem, má to jepičí život a vždycky z toho zbyde hovno. Ale pokaždý než se to jídlo metamorfuje do výkalu, si to zakusí zacházení jak s milenkou. Kus čerstvýho...

číst více
New World Order is coming pomalu.

New World Order is coming pomalu.

   Už šest piv přemejšlím o čem budu dneska psát. Zkouknul jsem projev Si Ťin Pinda Linda z Hradhausu a slibuji, že tu roušku budu nosit teda no. Je to asi to nejmenší, co můžem udělat, aby zase dobře bylo. O Covidu už psát nebudu. I já jsem pochopil, že o tom vím...

číst více
Share This