Vyberte stránku

Když uzený, tak s hrachem. Když potit se, tak strachem. Když tančit, tak Rumbu. Když lízat tak…..polárku.

od | Říj 4, 2020 | Příběhy

 

 
 

Tak jdu na to. Pětkrát jsem kejchnul a su ready. Dneska se došel jeden zmrdéček ukázat do restoránu se svou vyzobanou slunečnicí a když si mrdky hačly, začaly vyméšlet. Kukly na rypákách měli jak absolventi svářeckýho kroužku a čuráček měl v kapsičce u kostkovaný flanelky padesátieurovku vystrčenou jak kapesníček, že by si snad našinec myslel, že to bude tučný dýgo pro servis. Boreček si dal sodu a otrokyni neobjednal nic, ta že se prej pude nachlastat vody z umyvadla, až se pude vysrat. Čuměli na jídelák jako na návrh schodku rozpočtu a po dvaceti minutách se začal prazmrd vyptávat. Objevil totiž na naší kartě majstrštyk kuchyně a to jest místní známkový kapr na grilu. Tohohle smradlóna i smažíme. Vždy čerstvýho od našich spřátelených alkoholiků z dědiny. Kluci si k tý fišli kópili i R-ko, tak to střílej třikrát dráž než to dostaneš kdekoli v Makru. Ale je to furt Kapr. V tom imbecílek nasál asociaci, když vyrůstal u rybníka a jeho milenecká matka mu to dávala jak se říká dvakrát týdně sežrat…

 

“Pane Vrchní, my teda zkusíme smaženýho kapříka, ale to musí bejt třikrát obalený rozumíme?? To musí bejt obrovská porce, dozlatova a křupavá. Na tý porci musí být minimálně třicet deka strouhanky. Já to tak mám rád. A žena nic nebude. My si to dáme napůl!” Číšník jako vždy zapolykal do prázdna a jako vždy se šel zeptat do kuchyně, aby stejnou porci debilních keců dostal i z druhý strany. Já mám obrovský respekt k číšníkům. Proto jim přeji veškerý dýžka. Říkám to jen proto, že jsou v mlýnskejch kamenech. Obsluhují píče a v kuchyni se dozvědí, že jsou sami píče. Nasranýmu kuchaři to je fuk. Příběh nemá pointu. Dostali normální porci a ani nekvikli. Já se na to podívám z druhý strany. Co si ti zkurvenci vlastně myslí. Že jim vykouříme když bude potřeba. Že je matka krmila celej život přepálenou strouhankou a čurákovi to připadá normální, tak dusí pingla svejma zkurvenejma vzpomínkama….

 

Mrdá mě to zkurvený pokrytectví těch moderních čurákostrávníků. Vyhladovět je nechat kundy a ještě mlátit hlava nehlava. Devadesát procent alergií, či příslušnosti k nějaký sektě jsou prostě vymyšlený. Wegani a podobný grupy naprostejch mrdek, co si myslí, že když si nedají steak, tak zachrání planetu. To je Ekoteror, co nemá obdoby. Prasata, co vysírají a na cimrách plný koše šlupek od salámů. Ten kdo je opravdu alergicej a podobně, tak přijde do kuchyně osobně, nebo si mě nechá zavolat. A na první pohled vím, že hovořím s osobou, co má nějaký potíže. Vždycky a bez vytáček vyhovím. Pro zbytek Ezopičí nemám slitování. Absolutně. Kurva k čemu mi je info, že nějaká potravina je odsud, nebo odjinud. Jo to zní hezky, ale stejně je to tak kurevsky drahý, že se první závoz vezme od nich a zbytek jede zase od koncernů. Dvakrát levnější. Když se to dobře udělá, neexistuje člověka, co pozná rozdíl. A takhle to šlape ve všem. Pohádky, pohádky a nic než pohádky….

 

Máme tu novou čubičku pokojskou. Místní. Tím chci říct, že není obvyklé, aby na nejnižších pozicích pracoval rakušák. Ale budiž. Ženská v letech, celkem dává že je v českým kolektívu. Co čert nechtěl – wegetariánka. Chubby Milfka. Něco za sebou,něco před sebou. Povídavá a rád poslouchám její pohled na svět bez žroutů masa. Tak jsme začali s kolegem pravidelně na personálku dělat wegošský žrádlo. Žádný postranní úmysly v tom nebyly, páč kolega je v dvaapadesáti panic a já pedofil. Stalo se to tak nějak pravidlem a zvykli jsme si. Prostě na péro masiko a wegoš. Kurva tak před třema dnama cpu na péro lasagne. Klasika z bolognésky a bešamelku. Nevím jiný vylízaně neumím. Mrdnu tam špenátek a volský vočička s brambůrkama a kurvička dojde, že špenátek nežere. A najednou zchlastala tři porce lasagní. I barva do ksichtu se ji vrátila. Podle mě se šla i vytřít na hajzl po obídku. Aspoň se tak tvářila coura. Prdel má jak Kardashianka a hraje si tady na Grétu píča. No hnus velebnosti….

 

Poslední zážitek je ze včerejšího večera. Podzimní kšeftík, padesát lidí na baráku. Každej kdo se dovolá na recepci, se dozví vždycky stejný info. Snídaně od sedmi do desíti. Večer hotelová rešturácia do devíti. Prostě v kostech cejtíš, že to budou naprostý píče, který si objednají stoleček pro dva ve tři čtvrtě na devět. A richtig. Přišly od pohledu dvě zkurveně arogantní mrdky tak okolo padesátky. Páreček. To hnusný fašistický prase s brejličkama na konci rypáku bez pozdravu sedl ke stolu. Ta jeho kurva si dala naprostřed stolu kabelku a čuměli. Pan Ultra piča nečekal ani minutku a šel k baru a udělal to co číšníci nadevše milují. Hrábl do štosu jídeláků a dva vzal se slovy “Je tam doufám vinná karta ne??” Nečekal ani na odpověď a šel zpátky za kurvou. Po dvaceti minutách objednávání tohohle párečku, co by zasloužili dopadnout jak manželé Čaučesku, mi vyjel bon v kuchyni. Jedna polívečka a dvě hlavní žrádla. Pošlu polívku a runner mi to nese do minuty zpátky. Že prej čurák mu odsekl, ať prý to odnese, že jde hulit. A to “odneste to” bylo doprovázeno pohrdavým máváním rukou typu, vypadni debílku, co mě otravuješ, když chci jít hulit. Jeden po druhým jsme se chodili mrknout z kuchyně na ten stoleček, abychom viděli největší zkurvence posledního měsíce. Muselo jim bejt naprosto jasný, že si je chodíme očekovat jako štěňátka k fenečce. Na Zmrdy si nikdy nezvyknem….

 

Quo vadis tenhle Svět píčo???!!! Chlupatý studentky žeró pampelišky a nemají na kolej. Na castingu jim stříká na ksicht pět borců a příjdou do knajpy a přežraný mrdkou nepapají nic živočišnýho původu. To je prdel pičo. Bubákovi nesmíš říct cizinec. Kolja by měl být z Ósaky. Andrej mluví jako meníčko “Paní” když voláš na O2. Pro návrat do hlavní nabídky stiskněte křížek. Smrt wegetariánům, smrt weganům a hlavně smrt cyklistům pičo.— HostJeZmrd.cz pičo……

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Na co to budem dávat???

Na co to budem dávat???

   „Na Co to budem dávat???” - Velmi často frekventovaná otázka. “Asi na talíře pičo!!!” - “To vim pičo, ale na kerý pičo???!!!”  Nehlaste se všici Mutanti woe, zažili jsme to do jednoho. Jojo porcelán v kuchyni, toť odvěká téma a kyselý jablíčko pro všechny, co drží...

číst více
Dá si někdo Držkofku???

Dá si někdo Držkofku???

   Minulou neděličku jsem si přihřál polívčičku a ne jinak tomu bude dnes mutanti. Mrknu se na ty naše hustý výtvory. A začnem hnedka zvostra a to “národním pokladem” - Dršťkovou….btw to je jedinej správnej výraz pro tuhle dobrotu. Žádná Dršková, Držková či polévka z...

číst více
Hééééj česnečka v chlebu hééééj

Hééééj česnečka v chlebu hééééj

   “Polívčička byla??” ….seru na pohádky o “gruntu a špuntu”. Někdo to prostě nemusí, ale u nás je to alfou a omegou každýho oběda. A někdy je to taky dvě a půl deci naprostý sračky. My nejsme národ předkrmářů. V poledne se žere na fofr, předkrmy jsou drahý a drtivá...

číst více
Share This