Vyberte stránku

Regulace bez legrace…

od | Zář 1, 2021 | Příběhy

 

 
 

Asi nejsem sám, co sleduje Česťu Strakapouda z Reflexu a jeho citlivé rozhovory ze všech možných sfér společnosti. Před pár dny se opět objevil Zďenda Poltergeist a mluvil jako kniha a moc se mi líbilo jak si sypal popel na glávu. Já teda s ním v pár věcech docela dost nesouhlasím, ale každopádně je to člověk, kterej má co říct a rozhodně ho respektuji. Odpustil jsem mu to fňukání po dvou měsících nařízenýho lockdownu, který si jako jeden z nejlíp zavedenejch restauratérů v Práglu mohl nechat pro zaměstnance. Jenže tenhle rozhovor byl jinej. Přišla pokora v kostce a pár skvělých myšlenek navíc. Ti co čtou od samýho začátku moje psychovejšplechty vědí, že když jsem napsal před pěti léty, že není kurva možný, aby si otevřela podnik každá píča, co má do prdele díru, prachy na účtě a za litr na Živnosťáku s Tebe udělají podnikavce rovnýho všem ostatním, je plivnutím do ksichtu všem co mají Školy Zkušenosti Vizi Zodpovědnost atd….

 

Zaznělo tam to slovo. Jo. Regulace. Odporná nadávka pro všechny co si myslí, že když máme tu demokráciju si můžem dělat co chceme. Jenže opak se pravdou stal. Reguluje se ve všem, tak proč do prdele není regulace v gastru. To by ušetřilo tolik starostí. První krok je zrušení (a to kurva vůbec nevím jestli to ještě platí) něčeho tak diletantskýho a stupidního zároveň. A to je možnost využití Garanta na získání ŽL. Tohleto kdo vymyslel, tak by měl mít na odvrácený straně Měsíce sochu v doživotní velikosti a stánek s výhledem na matičku Zemi. Garant je taková devádesátková soft verze bílýho koně, kdy perníkem nastřelená smažka v ležící v parku o který se dozvíte, že má výuční list v oboru kuchař-číšník, Vám dopomůže k tomu si otevřít Hotel…

 

Druhý krok regulace a přiznám se, že o tom vím píču, je počet restaurací a hotelů v městech na sto metrů čtverečních. Určitě to stojí za úvahu. Buď je podniků málo, jak za komančů a všude je narváno a všude to stojí za hovno. A těch pár dobrejch je pro našince naprosto nedostupnejch. Nebo je všude tolik restaurací a hospod, že všichni mají piču a bojují jen o korunu levnějším pivem a o pět korun dražším meníčkem, ale zase nedávají bezednej nápoj v podobě pomerančovýho Jupíka z termosu. Obojí je špatně oproštěné od zdravé konkurence čuráci….

 

Když Franta smažák, tak My smažák s hranolkama. Když Franta kečup, tak My tatarku. A pak přijde Láďa a ten má od všeho něco…Konkurenční boj českýho gastra v kostce. Takže další bod regulace co musí být, je získání licence na provoz toho či onoho. Bezdlužnost, finanční gramotnost či polštář plnej lovů na “horší” časy v podobě nákladů na šest měsíců chcete-li. Posereš to, ztratíš licenci. Končíš. Platíš lidi na černo končíš. Nemají přiznanej příjem končíš. Neplatíš přesčasy končíš. Mám pokračovat??? Ne ale oddělí to kurva spolehlivě zrna od plev. Prostě není a doufám, že nebude možný v nejbližších letech se ráno probudit jako Adolf a zařvat – Polsko!!! Tím chci říct, že si každá zhýralá píča neotevře putyku….

 

A vracím se k Panu Poltergeistovi. Ta regulace musí přijít pomalu. Nikdo nechce nikomu zavírat podniky, co už nějakou časovou jednotku jedou. Ostatně vidíme to často že??!! Po hospodě nastoupí rákoska s večerkou apod. Ano venkov správně namítá, že v městečku šlapalo pět podniků a teď už není ani jeden. Tak na co zasraný regulace????!!!! Jenže to je pouze tím, že není dostatek kvalitních lidí, co by to dělali. Všechno to jsou looseři, dobrodruzi, alkoholici, gambleři, zkrachovalci a vím to páč jsem byl jedním z nich….Jenže když ti z knajpy na dědině vodvezou budky, zakážou hulit a pak ti covid nakáže v deset večer zavřít a byznys na mražený pizze prostě neuděláš. Jde to a třikrát řikám jde to. Jen to musí dělat profíci, co mají vizi. A silnou vůli dělat to pro sebe a srát na názory štamgastů v podobě “My jsme ti tam včera nechali tolik prachů” …

 

Jen čas a regulace musí ukázat kvalitu jednotlivejch podniků. Přitom to stačí dělat dobře. Ale když ti o deset metrů vedle otevře mamrd konkurenci v podobě zaplivaný sračky a smaží tam na vyjetým mogulu kradenou třicítku Eidam s nacecanejma mahagonovejma hranolkama. Živnosťák má i přes milionový dluhy na zdr a soc pojištěním a má všechno v piči. Tak to se to pak moc těžko konkuruje láskou ke gastru. A přesně tohle musí regulace eliminovat. Host to nerozhodne. Nikdy. Teda aspoň ještě ne jednu generaci. Cena sračky oproti žlučníkovýmu záchvatu je furt o dva levely vejš. Nebudem si tu nic nalhávat. Pořád jsme dospěli jen k tomu, nakoupit párky v akci, vohřát a pak řvát na celý kolo, japa že to stojí za piču…Nekupovat to, zatím ještě nikoho nenapadlo….

 

Na závěr jeden krásnej příklad “byznysu An sich” . Minulý týden mě můj maďarský kolega vykládal, že se byl podívat po roce ve svém rodném městečku. A jak to už bývá, navštívil pár známých ze školy co zůstali v gastru. Po telefonické domluvě ho kamarád pozval, ať se za ním přijede podívat do jeho pizzerie v nějakém nákupním centru. Po té co dorazil, nemohl onen podnik najít. Nakonec objevil jedno okno – jedny dveře. Bílé bez reklam. Nechal ho vstoupit a uviděl továrnu na prachy. Místnost dvacet na dvacet, krásná klimatizovaná. Jeden chladící box a jedna pec na pizzu. V rohu komíny poskládaných krabic. Dva zaměstnanci – provozovatel třetí. Otvíračka tři hodiny poledne – tři hodiny večer. Pouze pizza sebou. Osm druhů. Žádných třicet slátanin jak je to zvykem. Pointa?? Žádná vtipná…Prostě se bývalý provozovatel restaurace rozhodl, že už má dost zmrdů a lítání kolem nich. Jediný co tam je, je telefonní číslo. Dva pizzaiolové mají po čtyřiceti litrech čistýho. Střídají se po dvou dnech. Šéfik bere objednávky ,balí do krabic a háže to z vokna. Dokonce ani rozvoz nemá. První tři měsíce dělal dvacet třicet placek denně. Během dvou let dělá dvěstěpade denně. Zbyde mu třista tisíc měsíčně. Leden únor leží na druhý straně zeměkoule….Jen protože řekl ne…

 

Já rozhodně vím, že to není návod na provoz všeho. Jen to je story co mě velmi zaujalo. Jasný je tu lokalita, kupní síla a sto dalších faktorů. Ale umět to takhle využít chce fištróna. Pizérky nemiluju páč jich je mraky. Každá dvacátá dobrá. Ale furt je na tom marže jak piča. Tak zase příště…HostJeZmrd.cz…

 

 

 

 

Facebook Pagelike Widget

UŽ JSTE ČETLI TYTO ČLÁNKY?

Znalost němčiny podmínkou :))))))))))

Znalost němčiny podmínkou :))))))))))

   Koupil jsem si cedník, ale on mi tekl. Tak jsem ho zavařil. Upadlo mi držátko od špičáku. No tak to držím za ten okraj. Dneska mi nejel konvekťák. Chce to nějakou opravu. Tak jsme jeli klasiku na plotnách. Servis “prej” přijede příští týden. Ale možná taky ne....

číst více
Komu zvoní hrana?

Komu zvoní hrana?

   Nechci ale musím. Opět se musím vyblejt kvůli tomu viru. Jak jistě víte a trošku čumíte na zprávy, tak se nám to porazit zatím nepodařilo. Já nebudu do nikoho tepat zda-li je to kvůli tomu, že se lidi nenechají očkovat apod. Ano je to každýho věc a můj názor na to...

číst více
Za všechno může protisměna

Za všechno může protisměna

   Jeden podnik. Dva světy. I tak lze charakterizovat protisměny v kuchyni. Bavíme se tady pouze o většinovém systému u nás. Dlouhej a krátkej. Nechci tu dnes psát o tom, jestli to je nejlepší systém v gastru. Už jsem o tom psal a za mě je to výjeb. Spoustě lidem...

číst více
Share This